Steffen Popp

Málo způsobů, jak uvážit vše, co se odehrává

rostlinný osud např.: Shnila v květináči.

Naléhavost sama, omrzelá našimi styly

nás vyplivne do světla, ducha za humus, mikroby.

Dítě říká, co je vně vzpomínek

nepřítomné v prostoru, nevyplivnuté v čase

toho dne se naučí slova nugát

Honduras, centrální nervový systém, trpaslík Nos.

Naučí se i slovu Bábel a nezapomene je

jen jeho smysl, naučí se slovu hoblík

slovu hobliny, slovu hoblice.

Signifikantní: osud křečka např.

pavouků. Tady dítě vysloví jen –kantní:

Zakládá hroby na slovo přesně. Mluví tak s mrtvými.

Too few resources to think of all that occurs

vegetal fate, i.e.: Decomposed in the Clay Pot.

Bored by our styles the intensive disgorges us

into the light, humus for spirit, microbes.

Other than memory, suggests the child, what is not

actually in space, undisgorged in time

on this day it learns the words nougat

Honduras, lymph nodes, Little Longnose.

It learns the word babel and doesn't forget it

only its sense, it learns the word ball-peen,

the word ballpoint, the word balloonist.

Signifikant: i.e. the fate of the hamster,

of spiders. Here the child utters only -kant:

lays out articulate graves, speaks with the dead.

Trop peu de moyens pour penser tout ce qui se passe,

la destinée végétale par exemple : pourri dans son pot de terre.

L’intense, ennuyé par nos manières

nous crache dans la lumière, humus pour esprit, microbes.

Qu’est-ce qui, dit l’enfant, en dehors du souvenir

n’est pas présent dans l’espace, non craché dans le temps,

il apprend ce jour les mots nougat

Honduras, système nerveux central, le nain Long-Nez.

Il apprend le mot Babel et ne l’oublie pas,

que son sens, il apprend le mot rabot

le mot barreau, le mot babil.

Convaincante : la destinée du hamster par exemple

des araignées. Là, l’enfant dit  -kant seulement.

Aménage à la lettre des tombes. Discourt lors avec des morts.

Za mało środków, żeby myśleć o wszystkim, co się zdarza

roślinny los np.: zgniła w glinianej doniczce.

Intensywność, znudzona naszą obecnością

wypluwa w światło nas – humus dla ducha, mikroby.

Co jest, mówi dziecko, poza wspomnieniami

nieobecne w przestrzeni, niewyplute w czasie

tego dnia uczy się słów nugat

Honduras, centralny system nerwowy, tomcio paluch.

Uczy się słowa Babel i nie zapomina go

lecz jego sens, uczy się słowa hebel

słowa wiór, słowa stół stolarski.

Znaczący: los chomika, np., pająków.

Dziecko wymawia tu zaledwie: drąży

– z każdym słowem – groby. Tak rozmawia ze zmarłymi.