Alhierd Bacharevič  (Альгерд Бахарэвiч)
Translator

on Lyrikline: 17 poems translated

from: 德文, 土耳其文, 捷克文 to: 白俄罗斯文, 法文

Original

Translation

der veteranengarten

德文 | Jan Wagner

„Again he fighting with his foe, counts o’er his scars,
                      Tho‘ Chelsea’s now the seat of all his wars,
                      And fondly hanging on the lengthening tale,
                      Reslays his thousands o’er a mug of ale.“

                      - Sir John Soane, Inschrift im Summerhouse
                      des Royal Hospital, London -


die veteranen wachsen aus dem gras
empor in ihren ehrenuniformen;
die schweren messingknöpfe blinzeln matt
ins späte licht des nachmittags zurück.
sie wachsen aus dem gras wie in den mythen
das heer der ausgesäten drachenzähne.

die veteranen zeigen ihre zähne
auf fotos, die so braun wie altes gras
geworden sind – vergilbter noch als mythen.
der kampf, sagt jener grieche, ist der formen
beginn, und alles führt zu ihm zurück.
die veteranen steigen auf das matt-

erhorn ihrer erinnerung, das matt
im gegenlicht erstrahlt. die falschen zähne,
die längst schon in der ebene zurück-
geblieben sind. fast unbemerkt im gras
die enkel, glücklich mit geringsten formen
des spiels - ein gegensatz zum kaum bemühten

versuch der veteranen, sich beim mythen-
umrankten spiel der könige ins matt
zu setzen. (die die weißen steine formen
benutzen elfenbein und walroßzähne.)
im veteranengarten wächst das gras.
die schnecke gleitet in ihr haus zurück.

die veteranen denken oft zurück
und kaum nach vorne. so entstehen mythen.
die enkelkinder spielen auf dem gras
in das die kameraden bissen, matt
vom kampf. zu leben heißt: man muß die zähne
zusammenbeißen. und das schicksal formen.

die schwestern tragen weiße uniformen
und sind doch warm. sie rollen sie zurück
ins haus wenn erste sterne ihre zähne
entblößen, und ein ganzes heer von mythen
folgt ihnen auf die zimmer. wo es matt
war vom gewicht erhebt sich nun das gras.

die dunklen formen wandern übers gras -
man mag an zähne denken. oder mythen.
der könig bleibt zurück in seinem matt.

© 2016 Hanser Berlin im Carl Hanser Verlag GmbH & Co. KG, München
from: Selbstporträt mit Bienenschwarm. Ausgewählte Gedichte 2001- 2015
München: Hanser Berlin, 2016
Audio production: Literaturwerkstatt Berlin 2010

сад вэтэранаў

白俄罗斯文

“Again he fighting with his foe, counts o’er his scars,

                            Tho ‘Chelsea’s now the seat of all his wars,

                            And foundly hanging on the lengthening tale,

                            Reslays his thousands o’er a mug of ale.”

                            -Сэр Джон Сон, надпіс у летнім доме Каралеўскага

               шпіталю, Лёндан-


вэтэраны растуць з травы

ўвышыню ў сваёй ганаровай уніформе;

цяжкія латунныя гузікі матава блішчаць

у позьнім сьвятле надвячорку,

яны растуць з травы як у мітах

войска з пасеяных зубоў дракона.


вэтэраны паказваюць свае зубы

на фотаздымках, што сталі брунатнымі

як старая трава – больш пажоўклымі за міты.

барацьба, кажа той грэк, гэта пачатак формы,

і ўсё вяртае да яе.

вэтэраны садзяцца на матавы


рог сваёй памяці, шахматы

зьзяюць успышкай. штучныя зубы, якія даўно ўжо сталі

сваімі. амаль непрыкметны ў траве

ўнук, шчасьлівы ад найменшых праяваў

гульні, -- супрацьлегласьць, бадай што,


навязьлівым спробам вэтэранаў

паставіць у гэтай мудрагелістай гульні

мат каралю. (якія белыя камяні формы

выкарыстоўваюць слановую костку й маржовыя зубы.)

у парку вэтэранаў расьце трава.

сьлімак запаўзае ў свой дом.


вэтэраны часта думаюць пра мінулае

і амаль ніколі пра будучае. Так паўстаюць міты.

унукі гуляюць на траве

у якой кавалкі таварышаў, шахматы

барацьбы. Жыць значыць кусаць

усімі зубамі. і фармаваць лёс.


сёстры носяць белую ўніформу

і такія цёплыя. яны коцяцца назад

у дом калі  першыя зоркі паказваюць

свае зубы, і цэлае войска мітаў

насьцігае іх у пакоі. дзе былі шахматы,

там цяжка падняцца траве.


цёмныя формы сноўдаюць над травой –

падабаецца думаць пра зубы. або міты.

мат каралю.

Пераклад зь нямецкай Альгерда Бахарэвіча

botanischer garten

德文 | Jan Wagner

dabei, die worte an dich abzuwägen -
die paare schweigend auf geharkten wegen,
die beete laubbedeckt, die bäume kahl,
der zäune blüten schmiedeeisern kühl,
das licht aristokratisch fahl wie wachs -
sah ich am hügel gläsern das gewächs-
haus, seine weißen rippen, fin de siècle,
und dachte prompt an jene walskelette,
für die man sich als kind den hals verdrehte
in den museen, an unsichtbaren drähten,
daß sie zu schweben schienen, aufgehängt,
an jene ungetüme, zugeschwemmt
aus urzeittiefen einem küstenstrich,
erstickt an ihrem eigenen gewicht.

© 2016 Hanser Berlin im Carl Hanser Verlag GmbH & Co. KG, München
from: Selbstporträt mit Bienenschwarm. Ausgewählte Gedichte 2001- 2015
München: Hanser Berlin, 2016
Audio production: Literaturwerkstatt Berlin 2010

батанічны сад

白俄罗斯文

пры гэтым, словы па табе ўзважыць –

маўкліва пары ўзважанае спляжаць,

аголеныя дрэвы, ў лісьці пожні,

квіценьне зімнае жалезных агароджаў,

сьвятло шляхетна падае, як воск –

пабачыў на узгорку шкло цяпліц і вось

іх рэбры белыя, і fin de siecle,

падумаў пра кітоў, пра косткі іх шкілецін,

якія гэтак даспадобы дзецям,

там, у музэях, на нябачным дроце

застылі косткі іх навечна ў палёце,

з пра-глыбіні на бераг вынес іх прыбой,

задушаных уласнаю вагой.

Пераклад зь нямецкай Альгерда Бахарэвіча

weihnachten in huntsville, texas

德文 | Jan Wagner

„Es ist so, als ob man an einem Bahndamm wohnt.
                        Zuerst achtet man noch auf jeden Zug, dann hört man
                        sie einfach nicht mehr.“

                      - ein Einwohner von Huntsville -

als der strom an diesem abend
zusammensackte, flackerten die lampen
am weihnachtsbaum, erloschen. in der ferne
der spätzug. wir, die nacht, der bratenduft -
die gänse schwammen friedlich in den seen
aus weißem porzellan. im mondlicht
die abgenagten knochen der veranden.
wir lauschten auf die leicht bewegte wiege
des großen waldes, der die stadt umfängt,
dann kehrten die choräle ins radio zurück.
in jedem fernseher saß ein präsident.
der bahndamm, ohne anfang, ohne ende.
der gänsebraten.

© 2016 Hanser Berlin im Carl Hanser Verlag GmbH & Co. KG, München
from: Selbstporträt mit Bienenschwarm. Ausgewählte Gedichte 2001- 2015
München: Hanser Berlin, 2016
Audio production: Literaturwerkstatt Berlin 2010

каляды ў хантсвіле, тэхас

白俄罗斯文

“Гэта так, як быццам бы вы жывеце на чыгуначным насыпе.

                  Спачатку заўважаеш кожны цягнік, потым проста нічога ня чуеш”.

                  -Жыхар Хантсвілу-


як плынь ракі гэтым вечарам

пераліваюцца, мігцяць лямпы

на калядным дрэве, гаснуць. удалечыні

прыпозьнены цягнік. мы, ноч, пах смажанага мяса –

гусі мірна плывуць сабе да мораў

зь белай парцаляны. у сьвятле месяцу

аб’едзеныя косткі вэрандаў.

мы падслухвалі лёгкае пагойдваньне

вялікага лесу вакол гораду,

потым харал вяртаўся ў радыё.

у кожным тэлевізары сядзіць прэзыдэнт.

чыгуначны насып, без канца, бяз краю.

смажаная гусяціна.

Пераклад зь нямецкай Альгерда Бахарэвіча

störtebeker

德文 | Jan Wagner

„Ich bin der neunte, ein schlechter Platz.
Aber noch läuft er.“

(Günter Eich)

noch läuft er, sieht der kopf dem körper zu
bei seinem vorwärtstaumel. aber wo
ist er, er selbst? in diesen letzten blicken
vom korb her oder in den blinden schritten?
ich bin der neunte und es ist oktober;
die kälte und das hanfseil schneiden tiefer
ins fleisch. wir knien, aufgereiht, in tupfern
von weiß die wolken über uns, als rupfe
man federvieh dort oben – wie vor festen
die frauen. vater, der mit bleichen fäusten
den stiel umfaßt hielt, und das blanke beil,
das zwinkerte im licht. das huhn derweil
lief blutig, flatternd, seinen weg zu finden
zwischen zwei welten, vorbei an uns johlenden kindern.

© 2016 Hanser Berlin im Carl Hanser Verlag GmbH & Co. KG, München
from: Selbstporträt mit Bienenschwarm. Ausgewählte Gedichte 2001- 2015
Berlin: Hanser Berlin, 2016
Audio production: Literaturwerkstatt Berlin 2010

штортэбэкер*

白俄罗斯文

“Я дзевяты, кепскае месца.

                                          Але ён яшчэ бяжыць”.

                                                 (Гюнтэр Айх)


яшчэ бяжыць ён, бачыць цела галава,

хістаючыся. але дзе ён,

ён сам? у позірку апошнім

з карзіны ці ў поступе сьляпым?

так, я дзевяты і цяпер кастрычнік;

халодна, і вяроўка ўсё глыбей

пілуе маё мяса. на каленях

стаім мы, як жанчыны, і над намі

аблокаў белізна птушыным пер’ем.

наш бацька ў збляднелых кулаках

сякеру сьціснуў, і лязо бліснула,

і певень акрываўлены пабег,

свой шлях знайшоўшы паміж двух сусьветаў,

мы, дзеці, так тады лямантавалі.

*Кляўс Штортэбэкер – вядомы нямецкі пірат; у 1401 годзе быў

спайманы, гамбургскі суд прыгаварыў яго да адсячэньня галавы. Існуе

знакамітая легенда: перад самым пакараньнем Штортэбэкеру

прапанавалі выканаць ягонае апошняе жаданьне, і ён сказаў: “Я

прабягу без галавы перад шыхтом іншых асуджаных піратаў, і тыя, міма

каго я здолею прабегчы, пакуль не ўпаду, атрымаюць свабоду”.

Штортэбэкер пасьпеў прабегчы міма адзінаццаці чалавек, пакуль яго

не спыніў кат. Насуперак свайму абяцаньню, бургамістар загадаў

адсекчы галовы ўсім паплечнікам Штортэбэкера.

Пераклад зь нямецкай Альгерда Бахарэвіча

guerickes sperling

德文 | Jan Wagner

„...köstlicher als Gold, bar jeden
Werdens und Vergehens...“
- Otto von Guericke -

was ist das, unsichtbar und doch so mächtig,
daß keine kraft ihm widersteht? der kreis
von bürgern rund um meister guericke
und seine konstruktion: die vakuumpumpe,
die auf drei beinen in das zimmer ragt,
vollendet und mit der obszönen grazie
der mantis religiosa. messingglanz,
die kugel glas als rezipient: hier sitzt
der sperling, der wie eine weingeistflamme
zu flackern angefangen hat – die luft
die immer enger wird. vorm fenster reifen
die mirabellen, summt die wärme, wächst
das gras auf den ruinen. an der wand
ein kupferstich vom alten magdeburg.
die unbeirrbarkeit der pendeluhr,
diopter, pedometer, astrolabium;
der globus auf dem tisch, wo eben erst
neuseelands rückenflosse den pazifik
durchschnitten hat, und wie aus weiter ferne
das zähe trotten eines pferdefuhrwerks.
„dieser tote sperling“, flüstert einer,
„wird noch durch einen leeren himmel fliegen.“

© 2016 Hanser Berlin im Carl Hanser Verlag GmbH & Co. KG, München
from: Selbstporträt mit Bienenschwarm. Ausgewählte Gedichte 2001- 2015
Berlin : Hanser Berlin, 2016
Audio production: Literaturwerkstatt Berlin 2010

верабей гюрыке

白俄罗斯文

“...прыемней за золата, пазбаўленае

                                    станаўленьня і зьнішчэньня...”

                                                                   Ота фон Гюрыке

што гэта тут, нябачнае і ўсё ж

магутнае такое? грамадзяне

наўкола майстра гюрыке й ягоная

канструкцыя: насос які

на трох нагах узвышаецца ў пакоі,

дасканалы й зь непрыстойнай грацыяй

mantis religiosa. латунны глянец,

шкляная куля як рэцыпіент:

ды верабей, што полымем этылавага сьпірту

пачаў мігцець – паветра

становіцца ўсё цясьнейшым. на падворку

сьпеюць мірабэлі, цішыня гудзе і на руінах

расьце трава. а на сьцяне

гравюра зь відам колішняга магдэбургу.

гадзіньнік найдакладны з ківачом,

дыёптр, пэдамэтар, астралябія;

ды глёбус на стале, дзе толькі што

плаўнік новай зэляндыі прарэзаў

сабою ціхі акіян нібыта

з далёкай далі ўпарта цягнецца фурманка.

“ну, гэты мёртвы верабей”, шапталі,

“падымецца яшчэ ў пустое неба”.

Пераклад зь нямецкай Альгерда Бахарэвіча

champignons

德文 | Jan Wagner

wir trafen sie im wald auf einer lichtung:
zwei expeditionen durch die dämmerung
die sich stumm betrachteten. zwischen uns nervös
das telegraphensummen des stechmückenschwarms.

meine großmutter war berühmt für ihr rezept
der champignons farcis. sie schloß es in
ihr grab. alles was gut ist, sagte sie,
füllt man mit wenig mehr als mit sich selbst.

später in der küche hielten wir
die pilze ans ohr und drehten an den stielen -
wartend auf das leise knacken im innern,
suchend nach der richtigen kombination.

© 2016 Hanser Berlin im Carl Hanser Verlag GmbH & Co. KG, München
from: Selbstporträt mit Bienenschwarm. Ausgewählte Gedichte 2001- 2015
Berlin: Hanser Berlin, 2016
Audio production: 2002, literaturWERKstatt berlin / Haus für Poesie

ШАМПІНЬЁНЫ

白俄罗斯文

мы сустрэлі іх на лясной прагаліне:

дзьве экспэдыцыі праз прыцемкі

яны выглядалі нямымі. паміж намі нэрвовае

тэлеграфнае гудзеньне камарыных зграяў.

мая бабуля была знакамітая сваім рэцэптам

champignons farcis. яна забрала яго

з сабой у магілу. усё, што добра, казала яна

наўрад ці можна напоўніць нечым больш чым сабой.

пазьней на кухні мы падносілі

грыбы да вуха і круцілі за ножкі –

чакаючы на ціхае патрэскваньне ўнутры,

шукаючы правільных камбінацыяў.

Пераклад: Alhierd Bacharevic

Aus dem dogmatischen Schlummer geweckt

德文 | Volker Braun

Hast du die Nacht genutzt? – Ich übte mich
In der Erwartung. – Wessen? – Kennst du auch
Den süßen Schmerz: die Unbekannte lieben? –
Die unbekannte Tat? – Wie? – Wovon sprichst du? –
Die Adern sprangen fast in meinem Fleisch.
Wie bin ichs müd, den Markusplatz zu queren. –
Du träumst, nicht wahr, du träumst mit Konsequenz. –
Und auf den Straßen weht die Transparenz.

© Suhrkamp Verlag Frankfurt am Main 1990
from: Der Stoff zum Leben 1 - 3. Gedichte
Frankfurt am Main: Suhrkamp Verlag, 1990
ISBN: 3-518-22039-X
Audio production: 2000 M. Mechner, literaturWERKstatt berlin

АБУДЖАНЫ З ДАГМАТЫЧНАЙ ДРЫМОТЫ

白俄罗斯文

Ты выкарыстаў ноч? – Я практыкуюся
Ў чаканьні. – Чыім? – Скажы, табе таксама
Знаёмы той салодкі боль: любоў да незнаёмых? –
Што за ўчынак? – Як? – Пра што ты кажаш?
А судзіны скакалі ў маёй плоці.
Калі я, стомлены, ішоў праз плошчу Маркуса. –
Ты бачыш сон, прыгледзься, сон з наступствамі. –
Празрыстасьцю напоўненыя вулкі.

Пераклад: Alhierd Bacharevič

Das Eigentum

德文 | Volker Braun

Da bin ich noch: mein Land geht in den Westen.
KRIEG DEN HÜTTEN FRIEDE DEN PALÄSTEN.
Ich selber habe ihm den Tritt versetzt.
Es wirft sich weg und seine magre Zierde.
Dem Winter folgt der Sommer der Begierde.
Und ich kann bleiben wo der Pfeffer wächst.
Und unverständlich wird mein ganzer Text
Was ich niemals besaß wird mir entrissen.
Was ich nicht lebte, werd ich ewig missen.
Die Hoffnung lag im Weg wie eine Falle.
Mein Eigentum, jetzt habt ihrs auf der Kralle.
Wann sag ich wieder mein und meine alle.

© Suhrkamp Verlag Frankfurt am Main 1996
from: Lustgarten, Preußen. Ausgewählte Gedichte
Frankfurt am Main: Suhrkamp Verlag, 1996
ISBN: 3-518-39624-2
Audio production: 2000 M. Mechner, literaturWERKstatt berlin

УЛАСНАСЬЦЬ

白俄罗斯文

Маёй краіне йсьці на захад, мне застацца.
Цяпер ВАЙНА ХАЦІНАМ МІР ПАЛАЦАМ.
Краіне сам зьмяніў я звычны накірунак
З усёй яе ўбогаю красой.
І лета хцівасьці прыходзіць за зімой.
А я магу застацца там дзе перац.
Мой тэкст не зразумеюць, не павераць.
І чым я не валодаў, вырвуць люта.
І тое, чым ня жыў, абудзіць вечны смутак.
Надзея на шляху ляжала, быццам пастка.
Маё ў вашых лапах чэпкіх і кіпчастых.
Калі кажу маё, то не дзялю па частках.

Пераклад: Alhierd Bacharevič

Lagerfeld

德文 | Volker Braun

Rom: offene Stadt Ein Feldlager
Auf dem Laufsteg defiliert die Mode
Der Jahrtausendwende Panzerhemden
Für den Beischlaf Zwei Gladiatoren
Kämpfen um den Arbeitsplatz mit Würgegriffen
Eine alte Übung, die Beifall findet
Dafür haben sie die Schule besucht ER ODER ICH
Der Gestank der Angst In seinem Imperium
Erfüllt sich Lagerfeld einen Traum EIN RUDEL
FRAUEN AUSGESUCHTE SCHÖNHEITEN  
Die Winterkollektion für die Daker-Kriege
Hat ihn reich gemacht ZUM ABGEWÖHNEN
Sie tragen meine Ideen, es sind Sommerkleider
In die verwöhnte Welt Ein Fest der Schönheit
Helena Christensen im Abendkleid Die beiden
Handwerker lassen indessen nicht locker
Der eine ist Commodus, der ausgelassene Sohn
Eines gelassenen Vaters und Fehltritt der Mutter
Wenn er verröchelt steht der Thron leer
Und Septimius Severus der Afrikaner
Marschiert mit der XIV. aus der Wildnis Wien
Auf die Hauptstadt ARMES ROM Ein Barbar
Imperator An seinen Fersen der Rest der Welt
Lagerfeld schaut nicht hin Er hat ein Problem
Er kann sie schöner machen, aber nicht besser
Immer noch schöner Das Outfit der Bestien
ARM UND REICH Eine geteilte Kundschaft
ES IST GRAUENHAFT Bezahlen und stehlen
Ich genieße das ungeteilte Interesse Aber
Er weiß was vor sich geht, er ist ja nicht blind
Der fünfzehnjährige Killer aus Springfield
EIN LEICHENBERG IN DER CAFETERIA DER HIGH SCHOOL
Er hat gelernt Hand anzulegen
Sitzt in Papierkleidern in Gewahrsam
Auch eine Mode Aus Amerika Kinderbanden
Durchkämmen Nordrhein-Westfalen Lehrlinge
Auf der Nahrungssuche bei Woolworth und Hertie
Ein fingerfertiger Völkerstamm aus der Zukunft
In den Arbeitsämtern  wartet das Aas
Auf die Wiederverwendung Es kann lange warten
Wer Arbeit hat wartet die Automaten
Sie warten darauf, etwas warten zu dürfen
Legionen Während die Welt schwarz wird
Wie Afrika MAN DARF GEWALT NICHT NUR ANKÜNDIGEN
MAN MUSS SIE AUCH AUSÜBEN Das auswärtige Amt
Erklärt sich mit inwendigem Grinsen
Zu Bosnien Man wird euch zeigen was Arbeit ist
Eine Maschine mit Gliedmaßen geschlechtsneutral
Das Mannequin für die Arbeit von morgen
AM ENDE DES TAGES BIST DU EIN PRODUKT
Das Denken ist genau das was ich vermeide
Das täglich bedruckte Papier
Der Gewahrsam gegen den Selbstmord der Gattung
Ich lese es nicht, ich schaue nicht hin
Ein Theater gefüllt mit Gleichmut
DER EINZIGE ORT WO ES WOHLTUT
VERZWEIFELN Der ausgelassene Kleist
In Stimmings Krug MEINE GANZE JAUCHZENDE SORGE
EINEN ABGRUND TIEF GENUG ZU FINDEN  legt Hand an
Ein Doppelpunkt bei Potsdam Das Warten auf nichts
Das ist das Drama: es gibt keine Handlung
Wir wissen es anders und handeln nicht Nein
Wir können nicht anders Das Kleid
Ist angewachsen MAN ARBEITET HEUT ZU TAGE
ALLES IN MENSCHENFLEISCH Aber sie dauert
Sehen Sie Commodus, ein Tod von der Stange /
Lagerfeld oder Die Gelassenheit Er
Liebt nicht die Schönen, die er haben kann Sein Herz
Sucht die Schönheit überall Die Schönheit
Ist ein Sohn der Gosse Sie ist vorbestraft
Sehn Sie den Steckbrief, schwarze Haut
Ich genieße den Luxus, ausgestoßen zu sein
Ein Idiot im 3. Jahrtausend Ein Bürger der Welt
Helena Christensen verläßt den Laufsteg
Warum soll ich Mode werden
In der Wegwerfgesellschaft
Das Stadion voll letzter Schreie Ideen
Roms letzte Epoche des Unernsts
Sehn sie nun das Finale ICH ODER ICH
Salute, Barbaren

© Suhrkamp Verlag Frankfurt am Main 1999
from: Tumulus
Frankfurt am Main: Suhrkamp Verlag , 1999
ISBN: 3-518-41027-X
Audio production: 2000 M. Mechner, literaturWERKstatt berlin

ЛЯГЭРФЭЛЬД

白俄罗斯文

Рым адкрыты горад палявы лягер
На подыюму дэфілюе мода
Мяжы тыячагодзьдзяў Браніраваныя кашулі
Для сэксу два глядыятары
Змагаюцца за працоўнае месца, душачы адно аднога ў сьмяротных абдымках
Старое практыкаваньне, за якое так пляскаюць
Для гэтага яны хадзілі ў школу ЁН АБО Я
Смурод страху Лягэрфэльд у сваёй імпэрыі
Занураецца ў летуценьні СТАТАК
ЖАНЧЫН ВЫКШТАЛЦОНЫЯ ПРЫГАЖУНІ
Зімовая калекцыя для вайны дакаў
Зрабіла яго багатым АДВЫКАЙ
Яны носяць мае ідэі, летнія сукенкі
У разбэшчаным сьвеце сьвята прыгажосьці
Хэлена Крыстэнсэн у вечаровай сукні Абодва
Рамесьнікі тым часам не адступаюць
Адзін Камод, разбэшчаны сын
Сьціплага бацькі і памылка маці
Калі ён падыхае, трон застаецца пусты
І Сэптымій Сэвэр Афрыканец
Маршыруе з XIV Зь дзікае закінутае Вены
На сталіцу БЕДНЫ РЫМ Барбар
Імпэратар На яго пятках рэшта сьвету
Лягэрфэльд туды не глядзіць У яго праблема
Ён можа зрабіць яе прыгажэй, але ня можа лепей
Яшчэ прыгажэй рыштунак бэстыяў
БЕДНЫ І БАГАТЫ падзеленыя кліенты
ГЭТА ЖАХЛІВА Плаціць і красьці
Я насалоджваюся непадзеленым інтарэсам Але
Ён ведае, што перад ім, ён жа не сьляпы
Пятнаццацігадовы забойца з Спрынгфілду
ГАРА ТРУПАЎ ВА ЎНІВЭРСЫТЭЦКАЙ КАВЯРНІ
Ён навучыўся ўскладаць руку
Сядзіць у папяровых касьцюмах пад арыштам
Таксама мода З Амэрыкі дзіцячых бандаў
Вучні прачэсваюць Паўночную Рэйн-Вэстфалію
У пошуках харчаваньня ля Вулварта і Герты
Спрытнюга селянін з будучага
На біржах працы падла чакае
На перапрацоўку Ён можа чакаць доўга
Той, хто мае працу, чакае аўтаматаў
А яны чакаюць на тое, каб ім дазволілі чакаць
Легіёны У той час як сьвет становіцца чорны
Як Афрыка ГЭТА МОЖНА ЎЛАГОДЗІЦЬ НЯ ТОЛЬКІ ГВАЛТАМ
ТРЭБА ІХ НАВУЧЫЦЬ
Абвяшчае з ухмылкай
міністэрства замежных справаў
Тлумачачы сваю пазыцыю адносна Босьніі
Вам пакажуць што такое праца
Машына з канечнасьцямі полава нэўтральная
Манэкен для працы на заўтра
НАПРЫКАНЦЫ ДНЯ ТЫ ПРАДУКТ
Думаньне гэта дакладна тое, чаго я пазьбягаю
Штодня друкаваная папера
Арышт супраць самазабойства роду
Я не чытаю гэта, я туды не гляджу
Тэатр напоўнены абыякавасьцю
АДЗІНАЕ МЕСЦА ДЗЕ ДОБРА ПАЧУВАЕШСЯ
РОСПАЧ Разбэшчаны Кляйст
Настроены выпіць УВЕСЬ МОЙ ЛЯМАНТУЮЧЫ КЛОПАТ
БЕЗДАНЬ ДОСЫЦЬ ГЛЫБОКА ЗНАЙСЬЦІ кладзе руку
Дзьвюхкроп’е ля Патсдаму Чаканьне на нічога
Гэта драма: няма дзеяньня
Мы ведаем што ўсё інакш і ня дзейнічаем Не
Мы ня можам інакш Сукенка
Прырасла СЁНЬНЯ ПРАЦУЮЦЬ СЁНЬНЯ
УСЁ Ў ЧАЛАВЕЧЫНЕ Але яна працягваецца
Вы бачыце Камода, сьмерць ля шаста /
Лягэрфэльд ці пакінутасьць Ён
Ня любіць гэтых прыгожых, якіх ён можа паймець Яго сэрца
Шукае прыгажосьць паўсюдна Прыгажосьць
Гэта дачка вадасьцёку Яна прэвэнтыўна пакараная
Бачыце загад на арышт, чорная скура
Я насалоджваюся раскошай быць выпхнутым
Ідыятызм трэцяга тысячагодзьдзя Грамадзянін сьвету
Хэленэ Крыстэнсэн пакідае подыюм
Чаму я мушу стаць модным
У аднаразовым грамадзтве
Стадыён поўны апошніх крыкаў ідэяў
Апошняя эпоха несур’ёзнасьці Рыму
Цяпер яны бачаць фінал Я АБО Я
Салют, барбары

Пераклад: Alhierd Bacharevič

Der 9. November

德文 | Volker Braun

Das Brackwasser stachellippig, aufgeschnittene Drähte
Lautlos, wie im Traum, driften die Tellerminen
Zurück in den Geschirrschrank. Ein surrealer Moment:
Mit spitzem Fuß auf dem Weltriß, und kein Schuß fällt.
Die gehetzte Vernunft, unendlich müde, greift
Nach dem erstbesten Irrtum ... Der Dreckverband platzt.
Leuchtschriften wandern okkupantenhaft bis Mitte.
    BERLIN
NUN FREUE DICH, zu früh. Wehe, harter Nordost.

© Suhrkamp Verlag Frankfurt am Main 1996
from: Lustgarten, Preußen
Frankfurt am Main: Suhrkamp Verlag, 1996
ISBN: 3-518-39624-2
Audio production: 2000 M. Mechner, literaturWERKstatt berlin

9 ЛІСТАПАДА

白俄罗斯文

Саланаватая вада коле вусны, дрот разрэзаны.
Бязгучна, як у сьне, талеркі-міны дрэйфуюць
Назад у шафу для посуду. Сюрэальны момант:
На дыбочках па расколіне сьвету, дзе не чуваць ніводнага стрэлу.
Гнаная разважлівасьць, бясконца стомленая, хапаецца
За першую-лепшую памылку… Стужка бруду лопаецца.
Яркае сьвятло надпісаў, якія крочаць, нібы акупанты, у цэнтр горада.
    БЭРЛІН
Я ЦЕШУСЯ, хай і занадта рана. Вей, жорсткі паўночна-усходні вецер.

Пераклад: Alhierd Bacharevič

Taflan

土耳其文 | Hilmi Yavuz

ne zaman dinecek, ne zaman
bu taflan, bu taflan?

ey uçurum gözlü sevgilim!
ne zaman baksam
bir hiçlik tadı
                     ve ağzından
yıldızlar uçuran
ergin, yeşil ve yabanıl
bir yaz gecesi gibisin
yüzünde yolların gülüşü
ve yaz göğüne ilişkin
bir esenlik üretiyorsun
geçip giden fırtınalardan

ey uçurum gözlü sevgilim!
ne zaman baksam
aşkların büyük yarlarıyla
kuşatılmış görüyorum kendimi
                                                safran
ve ezilmiş yazlardan
bakışlarının kıyısız
                               açıklarına
gurbet ve cevahir taşıyan
bir gülüş söylencesi
geçer bir yazdan ötekine
                               derin anlatılardan

ey uçurum gözlü sevgilim!
ne zaman baksam
bir dağın yırtmacından
bir dere yatağı
                     gibi kayan
yeşil tenini görüyorum
                                  akşam
nasıl da yakışıyor yüzüne
ve sanki bir kayalığın içine
durmadan kendi kendini oyan
bir ferhâd gibiyim ben
ya da pusuda, karanlık
                                 bir gül gibi
hem solan hem solmayan

ne zaman dinecek, ne zaman
bu taflan, bu taflan?

ey uçurum gözlü sevgilim!

© Hilmi Yavuz
Istanbul: Everest Yayınları, 2019
ISBN: 9786051854465
Audio production: EDISAM - Turkish Literature and Science Writers Union

LE LAURIER

法文

Quand va-t-il crever, quand
ce laurier, ce laurier ?

O mon amour aux yeux-précipice!
quand je te regarde
un goût de néant
                     et de ta bouche
les étoiles s'évaporant
more, verte et sauvage
tu es comme une nuit d'été
sur ton visage le rire des chemins
et ton attachement au ciel d'été
tu retires une énergie
des orages passagers

ô mon amour aux yeux-précipice !
quand je te regarde
par les grands ravins des amours
je me vois encerclé
                          safran
et des étés opprimés
aux lointains sans rivages
                           de tes regards
transportant l'exil et les pierres précieuses
un mythe du rire
passe d'up été à l'autre
                                 par des récits creux

mon amour aux yeux-précipice !
quand je te regarde
par l'échancrure d'une montagne
glissant. comme le lit
                              d'un mince cours d'eau
je vois ta p-eau verte

Traduction: Jean Pinquie & Levent Yilmaz

Instinktea

捷克文 | Jaromír Typlt

Až se naši psi sdruží do smeček
a rozechvěle s temnou urputností se vydají
zákonům Věčného Úniku
a jen občas se zastaví
pozorně vtáhnou tisíce pachů
vztyčenými slechy zachytí vyjící improvizace větru
vymění si žhnoucí pohledy a rozběhnou se dál
pak už snad bude stát za to si v nepřerušitelném tichu
pojištěných bytů znovu přečíst zažloutlé dopisy
Až se směšně dávné zvyky našich psů rozpustí
v ostražitém kolektivním instinktu
a dálky se slijí v zarývavou stopu
tisíců vytržených osamělců
pak už snad bude stát za to roztrhat staré listy
a v dešti padajících útržků luštit nová oslovení
Až psi dorazí na dohled našich panelových měst
a s nevyzpytatelně chladným klidem si vyčkávavě lehnou
občas divoce štěknouce jen tak do ozvěny
pak už snad bude stát za to
pomalým krokem vyjít na balkóny
a vidět že oni vidí

© Jaromír Typlt
from: Ztracené peklo
Praha: Český spisovatel, 1994
ISBN: 80-202-0497-0
Audio production: Jan Trojan

INSTINKTEA

白俄罗斯文

Калі нашыя сабакі злучаюцца ў зграі,
апантаныя сваімі цёмнымі інстынктамі, яны кідаюцца ў пагоню
каб выканаць закон Вечных Уцёкаў,
часам яны стрымліваюць сябе,
каб распазнаць тысячы пахаў,
наставіць вушы тарчма, каб улавіць імправізацыі ветру,
абмяняцца зіхоткімі позіркамі і пабегчы далей,
гэта ўсё можа падасца вартым, калі ў стаячай цішыні
бясьпечных кватэр ты перачытаеш пажоўклы ліст.
Калі старамодныя сьмешныя дзіўноты нашых сабакаў
растварацца ў групавым інстынкце насцярожанасьці
і ўся далечыня, як рака, упадзе ў адзіны сьлед
тысячы самотных людзей,
тады, можа, і сапраўды падасца вартым – парваць старую пісаніну,
і ў трэску гэтага ашмецьця знайсьці новыя звароты.
Калі сабакі нашых новабудоўляў апынуцца ў межах бачнасьці
чакальна выцягнуцца і ў неспасьцігальна халоднай цішы
там і тут пачуецца дзікае рэха іхнага брэху
можа, іх і праўда варта было зрабіць, тыя павольныя крокі на балькон
каб пабачыць, хто яны – тыя, хто бачыць.


Ярамір Тыплт

Translation: Альгерд Бахарэвіч (Alhierd Bacharevič)

Zaživa

捷克文 | Jaromír Typlt

Píšu o tom
a nechci na to myslet

Nemám potuchy
proč se vždycky upnu na jedno slovo
nějaké takové slovo
na kterém nakonec ztroskotám

„To se ti stalo ještě

            zaživa?“

            Toho odpoledne jsem se v tom trochu potácel
             vzadu po louce
             a z trávy mě sledovala černobílá kočka
             Byl to můj konec
             Najednou jsem viděl že k ní všechno vede
             a že se jí
             jak tam sedí
             nedokážu vyhnout

             Viděl jsem se jak natruc měním směr
             a mířím jinam
             jenom kvůli ní
             ale stejně průhledně marně
             zase jinam zase nazpátek

             Buď nepřímo k ní
             Nebo rovnou

             Uzel se stahoval dokud přede mnou neutekla

Uzel
zase jedno z těch slov

Sotva se za nějakým takovým pustím
už na jeho místě začne číhat něco
s čím jsem si vůbec nikdy neměl začínat

A pak už nepomůže ani škrt ani útěk
za jiným slovem
            Žádné není jiné
A všechna si to navzájem umějí připomenout

Necítím už báseň ale jen studený stisk
že nikdo z nás živých
by asi nechtěl doopravdy vědět
natož prožít
co může taky znamenat

            zaživa

            Dokud to přede mnou neuteče
            Jako tenkrát

© Jaromír Typlt
from: Stisk
Praha: Torst, 2007
ISBN: 978-80-7215-324-4
Audio production: Jan Trojan

Жыўцом

白俄罗斯文

Я пішу пра гэта
і не хачу пра гэта думаць.

Хто яго ведае,
чаму я заўжды чапляюся за слова, быццам дужкамі,
за нейкае слова,
якое мяне раструшчыць.

“Ці перажывеш ты гэта

            жыўцом?”

            Тым надвячоркам
            я швэндаўся сюды-туды
            праз луг
            а з травы за мной цікавала чорна-белая котка.
            Гэта быў мой канец
            Раптам я пабачыў, што ўсё вядзе да яе
            што мне не пазьбегнуць яе,
            не абмінуць котку,
            якая сядзіць там.

            Я пабачыў сябе як іду ў іншым напрамку
            некуды ў іншы бок,
            не азіраючыся,
            іду але марна.
            зноў у іншы бок, зноў назад,
           
            іду наўскос да яе,
            іду наўпрост.

            Вузел зацягваўся пакуль яна ня ўцякла

Вузел
зноў адно з гэтых словаў

Толькі дазволіш сабе адно,
на ягоным месцы цябе ўжо пільнуе іншае,
зь якога б ты ніколі не пачаў.

А далей ужо ні выкрэсьліваньне, ні ўцёкі не дапамогуць
натрапіць на нейкае іншае
Няіснае слова ня ёсьць іншым
Усе словы добрыя, калі хочаш успомніць іншыя

Я больш не адчуваю верш толькі халодны поціск
пра які ніхто з нас жывых
ня хоча ведаць
ня кажучы ўжо пра тое каб яго перажыць
поціск, які можа значыць, што нешта

            жывое

            Пакуль яно не ўцякло ад мяне
            як тады, надвячоркам

Ярамір Тыплт  

Translation: Альгерд Бахарэвіч (Alhierd Bacharevič)

To naráží řeč

捷克文 | Jaromír Typlt

Ležím
 na podloží
 sotva slyšitelných
 drnčení a hukotů.
 Sotva slyšitelných,
 ale vytrvalých. Prosazují se
 a odspodu do mě vnikají,
 přenášejí se na mě, lehce,
 ale velmi velmi lehce
 mě
 pobolívají.
 Jako by něco drhlo
 mezi stropem a podlahou,
 někde tam, kde se od sebe ještě nedají rozeznat.
 Zvlášť to vysoké,
 málem až jasné,
 chvílemi přerušované
 chvění.
 To naráží řeč.
 Asi spolu o patro níž mluví ženské.
   

© Jaromír Typlt
from: Nejlepší české básně 2009
Brno: Host, 2009
ISBN: 978-80-7294-335-7
Audio production: Jan Trojan

Гэта мова б’е

白俄罗斯文

Я ляжу
на покрыве
зь ледзь чутных
шумоў і трымценьняў.
Ледзь чутных
але няспынных. Усё больш адчувальных,
яны пранікаюць у мяне зьнізу,
ліюцца ў мяне, лёгкія,
і зьлёгку зусім зьлёгку
балючыя.
Быццам бы нешта
паміж столяй і падлогай
завібравала,
недзе там,
дзе іх яшчэ нельга разлучыць адна з адной.
Асабліва гэтае высокае,
ужо амаль выразнае,
зрэдзьчас бязладнае
трымценьне.
Так б’е мова.
Відаць, паверхам ніжэй гавораць кабеты.


Ярамір Тыплт

Translation: Альгерд Бахарэвіч (Alhierd Bacharevič)

magnetisiertes Zimmer

德文 | Marion Poschmann

du hast die metallischen Jahresringe
der Obstkonserven gezählt,
jede Oberseite rotierender Stillstand
wie flimmernde Ventilatoren –

dieser Ort scheint verborgener jetzt, seit
du hier bist, als sei endlich Ruhe
eingekehrt, Sturm (alle Zimmer
ins Licht getaucht, alles
aus Angst überheizt):

ich beobachte dich, deinen zweiten
Versuch eine Dose zu öffnen,
beschwichtigend, ungeschickt, oder
als wartetest du, daß die
Stimmung sich ändert, als hättest du
deine gezielten Bewegungen leise verlegt

wir ähneln einander wenn manchmal
ein Gähnen ein anderes auslöst –
dann wieder die Unversehrtheit
verschlossener Körper, ein Blechspielplatz hier,
voller unverrichteter Dinge

© Frankfurter Verlagsanstalt
from: Grund zu Schafen
Frankfurt am Main: Frankfurter Verlagsanstalt, 2004
Audio production: Literaturwerkstatt Berlin, 2003

НАМАГНIЧАНЫ ПАКОЙ

白俄罗斯文

ты палiчыў мэталёвыя гадавыя кольцы
на бляшанцы кансерваванай гароднiны,
у кожнага верх нерухомасьць што круцiцца
нiбы мiгатлiвы вэнтылятар –  
 
гэтае месца здаецца цяпер больш суцiшным з той пары,
як ты зьявiўся, нiбыта сюды забiтаў
нарэшце спакой, бура (сьвятло
залiвае усе пакоi, усё
накалiлася ад страху):
 
я назiраю за табой, за тваёю
другою спробай адкрыць бляшанку
супакойвальна, нязграбна цi
так быццам ты чакаеш,
што настрой стане iншым, нiбыта ты
цiшком адклаў невядома куды свае мэтанакiраваныя рухi
 
мы падобныя калi часам
адно пазяханьне нараджае другое –
потым зноў некранутасьць
замкнёных целаў, тут бляшаная пляцоўка для гульняў,
дзе так шмат неўладкаваных рэчаў

Пераклад зь нямецкай на беларускую
Вольга Гапеева, Альгерд Бахарэвiч.

Hirschübung

德文 | Marion Poschmann

über die Landstraße treibende Streifen,
durch Wälder geflößtes, sehr streng
bemessenes Weiß,
und wir folgten den Sprüngen, den Streckungen
dieser durchbrochenen Linie, Wildwechsel,
Glätte, Gefälle, an Rastplätzen lagen
bedingungslos schlafende Bänke, von Nässe
gequollenes Holz, und die braunen gebogenen
Rücken der Berge verwundete Fellflächen,
Kahlschlag, verendete Pfade, und wir
mit Karacho, wie Simulationen von Wind
zwischen brusthohen Zweigen,
Geweihen in Wattejacken verpackt,
mattes Hirngespinst (Fallträume),
Fünfender, Fingerzeig:
   aber
   wir rochen nach Seife
   nach Veilchen und Teichwasser, vor uns
   die furchtbare Vollständigkeit des Kommenden

bald harthufig der Frost

© Frankfurter Verlagsanstalt
from: Grund zu Schafen
Frankfurt am Main: Frankfurter Verlagsanstalt, 2004
Audio production: Literaturwerkstatt Berlin, 2003

ПРАКТЫКАВАНЬНЕ АЛЕНЯ

白俄罗斯文

палосы вядуць праз шашу
нiбыта платы праплываюць лясамi, так строга
адмерана бель,
i мы паслухмяна iшлi за падскокамi i працяжэньнямi
гэтай там-сям ажурнай лiнii, сьцежка,
якою зьвяры пераходзяць дарогу,
роўнядзь, схилы, на месцах для адпачынку заснулi
драўляныя лаўкi наскрозь набрынялыя туманамi,
а там бурыя згорбленыя сьпiны гор
прасьцяги параненай поусьци,
прагалы, ушчэнт акалелыя сьцежкi, i мы
iмчымся бы вецер нiбы сымуляцыя ветру
мiж вецьця, што нам да грудзей дастае,
хаваючы панты пад крысом ватовак,
вiдзеж няясны i хваравiты (уява падзеньня),  
пяцiканцовыя, падказка:
            але
            мы пахлi мылам
            фiялкай i сажалкавай вадой, а перад намi
            тое што будзе ў страшнай яго паўнаце

хутка цьвёрдакапытна мароз

Пераклад зь нямецкай на беларускую
Вольга Гапеева, Альгерд Бахарэвiч.

Grund zu Schafen

德文 | Marion Poschmann

Kochbirnen Walnüsse Gras
es war weiß es war rot es war grau
Mosaike aus Bauschutt verlorenes
Material wir verhielten uns unsichtbar

späte Ware die Nachkriegsmatratzen
wie Altersflecken im Garten
bekamen wir Schwachstellen unsere
T-Shirts auch tagsüber noch voller Nacht

die Birnen verrechneten wir
mit den Wespen ein Blumenstau gratis
zum Ende des Sommers war weiß oder rot
jede Hitze vermehrte sich

eine Wiese mit Bäumen man wuchs
unter Blitzen auf dunkelte nach war
das Auftragen alter Bekleidung kein Grund
zu Schafen

© Frankfurter Verlagsanstalt
from: Grund zu Schafen
Frankfurt am Main: Frankfurter Verlagsanstalt, 2004
Audio production: Literaturwerkstatt Berlin, 2003

ПРЫЧЫНА ДЛЯ АВЕЧАК

白俄罗斯文

мяккiя грушы грэцкiя арэхi трава
было так бела так чырвона так шэра
мзаiка з друзу згублены
матэрыял i мы намагалiся не прыцягваць увагi

позьнi тавар матрасы з пасьляваеннага часу
нiбы плямы старасьцi ў садзе
нам дасталiся ня надта надэейныя месцы нашы
футболкi и днём яшчэ поўныя ночы

грушы пайшлi ў нас у залiк
з восамi кветкавая запруда бясплатна
напрыканцы лета белай была цi чырвонай
любая сьпякота адно нарастала

луг на iм дрэвы расьлi мы
пад водблiск маланак падцямнялi даношваць
старое адэеньне яшчэ не прычына
для авечак

Пераклад зь нямецкай на беларускую
Вольга Гапеева, Альгерд Бахарэвiч.