Zoë Skoulding

angleščina

Eva Klimentova

češčina

The Building Constructed from its Own Fall

Our feet drag with the effort of
holding it all up. Or is this

weight the way it holds us
down? It begins with an echo,

then a footprint in rubble,
dust gathered into clouds

that churn into a storm
before the ground unsettles,

loose bricks flying up
in the repulsion of forces –

upper storeys rocket
from billows of cement

bound in the blast as walls
heave themselves together,

steel unbuckles, cracks
in the concrete disappear.

Hard to say whether this is
destruction or creation

as the building rises to a tremor,
the shape of itself shifting

into true, the core straight
above its foundation –

a split second of balance
before the fuse lit in a place
that used to be the future.

© Zoë Skoulding
Avdio produkcija: Literaturwerkstatt Berlin 2009

Budova vystavěná z vlastního pádu

Budova vystavěná z vlastního pádu

Naše nohy se vlečou a snaží se
vše udržet. Nebo nás právě

tahle tíha sráží k zemi?
Začíná to ozvěnou,

pak stopou v suti,
prachem shluknutým v mračna,

jež se pění v bouři,
než země se otřese,

vzduchem létají cihly
odpudivou silou –

horní patra vylétají
z vln cementu

spojená výbuchem, když zdi
se vzedmou k sobě

ocel se rozskočí, praskliny
v konstrukci zmizí.

Těžko říct, jestli je to
ničení, nebo tvoření,

když budova se zvedá k otřesu,
její tvar se posouvá

do skutečného, s jádrem přímo
nad základy –

zlomek vteřiny v rovnováze,
než praskla pojistka v místě,

které bývalo budoucností.

Překlad: Eva Klimentova