Alexandra Büchler
Translator
on Lyrikline: 13 poems translated
from: češčina, turščina, hebrejščina to: angleščina, češčina
Original
Translation
Cizí akvária
češčina | Kateřina Rudčenková
Na cizích bytech mám ráda, že uspořádání věcí
v prostoru je dané, mohu je pouze obhlížet,
jak dlí.
V mém bytě mě znervózňuje opak
– nedefinitivnost.
Jako v životě. Křehkost, zranitelnost dnešního stavu.
To, že bych teoreticky každou chvíli mohla vším
pohnout jinam. Mé věci, šaty, skříně a stoly jsou prosyceny provizorností mého pobývání na zemi, mou nejistotou a smrtelností.
Všechna cizí akvária nekriticky přijímám (pokud v nich není umělohmotný hrádek), jen s tím svým se nedokážu smířit, zdá se mi tmavé, jeho špína padá na mou hlavu,
jsem svědkem ryb, které v něm umírají a které musím vyhazovat do záchoda,
květiny v něm musí být přeskupovány, nahrazovány novými, protože žloutnou.
Ale už mnoho let ho držím při životě, kupuji nové ryby, topím jim, čistím písek a kameny a nedokážu s tím přestat. Ovšem, že dokud nepraskne a nevyteče, svoje akvárium dobrovolně nikdy nezruším.
from: Chůze po dunách
Praha: Fra, 2013
ISBN: 978-80-87429-51-8
Audio production: Ivana Myšková
Other people’s aquariums
angleščina
What I like about other people’s apartments is that the way
objects are arranged in space is given, I can only
watch them be.
In my own apartment what makes me nervous is the opposite —
nothing is definitive.
As in life. Fragile, vulnerable the way things are today.
I could, theoretically, move anything
at any time. My things, clothes, wardrobes and tables
are suffused with the provisional nature of my existence
here on earth, with my uncertainty, my mortality.
I uncritically accept all aquariums belonging to other people
(as long as there is no plastic castle inside) only my own aquarium I cannot come to terms with, it appears dark, its dirt falls on my head
I witness dying fish that I then have to throw into the toilet
the flowers in it have to be endlessly moved around replaced with new ones because they turn yellow.
Yet, I keep it alive for years, buy new fish, keep them warm, clean the sand and stones unable to stop. Of course, until it cracks and the water pours out I will never voluntarily abolish my aquarium.
first published in: The World for a Moment, the Czech focus issue of Modern Poetry in Translation
Člun
češčina | Kateřina Rudčenková
Zatímco mravenec táhl po písku do kopce
vyschlý skelet mrtvého brouka – dutý, bez hlavy,
pozorovali jsme v dálce na mořském obzoru
houpat se náš prázdný dřevěný člun.
from: Chůze po dunách
Praha: Fra, 2013
ISBN: 978-80-87429-51-8
Audio production: Ivana Myšková
Boat
angleščina
As the ant dragged a dried-out husk of a dead beetle
up the sandy slope – hollow, headless
we watched our empty wooden boat
bob up and down on the distant sea horizon.
first published in: The World for a Moment, the Czech focus issue of Modern Poetry in Translation
Chůze po dunách
češčina | Kateřina Rudčenková
I když jsi cítila dojetí
nad prudkým odstínem zeleně,
stromů a trav a borovicového podrostu,
i když tě dojímala nostalgie dýmu toho léta,
pálené trávy a pečených ryb,
i když tě dojímaly děti,
které ještě nic netušíce o restrikcích světa
už teď skákaly
po dlaždicích jen jedné barvy,
přesto pod tím vším dojetím
zůstávalas ve zklamání chladná
jako ledová tůňka v sibiřském lese.
Otáčela ses, aby ses ujistila,
že stopy vytlačené do břehu už jsou smyty,
smyty, nebylas. Nechtělas být,
nechtěla ses už do ničeho otiskovat.
from: Chůze po dunách
Praha: Fra, 2013
ISBN: 978-80-87429-51-8
Audio production: Ivana Myšková
Walking on dunes
angleščina
Even though you were moved
by the abrupt shade of green
of trees and grass and pine-tree undergrowth
even though you were moved by this summer’s nostalgia of smoke
burning grass and grilled fish
even though you were moved by the children
who, as yet innocent of the restrictions of the world
already skipped from one tile of the same colour to another
despite all that emotion
you remained cold underneath in your disappointment
like an icy pond in a Siberian forest.
You kept turning to make sure
that footprints left in the sand had been washed away
washed away, you were not. You didn’t want to be
you didn’t want to leave your imprint in anything at all.
first published in: The World for a Moment, the Czech focus issue of Modern Poetry in Translation
[Polední vzduch je nehybný]
češčina | Pavel Kolmačka
Polední vzduch je nehybný,
vánek spí v hnízdě stromu.
Bůh už už něco napoví,
nebo nám nastaví nohu.
Na návsi pihovatý chlapec
spadl z otcova kola.
S odřeným kolenem, s brekem
loudá se domů.
V prachu schne trocha krve.
Vysoko nad stromy se vzdouvá
modř nebe,
bílá skála mraku.
from: Viděl jsi, že jsi
Petrov, 1998
Audio production: Haus für Poesie / 2018
[Still midday air]
angleščina
Still midday air,
the breeze asleep
in the nest of a tree.
Before long God will give us a sign
or trip us in one of his traps.
On the village green a freckled boy
falls off his fathers bike.
In tears, nursing a grazed knee,
he´s dragging his feet home.
A drop of blood dries in the dust.
High up above the trees
the billowing blue of the sky,
the white rock of a cloud.
[Houštiny chladu, keře tmy]
češčina | Pavel Kolmačka
Houštiny chladu, keře tmy
semkly se kolem starých zdí.
Šlahouny, trnité větévky
nahmatávají skuliny
a vrůstají dovnitř.
Tam tikot hodin, elektroměr vrčí,
v kuchyni někdo zapomněl zhasnout.
Na stole pod lampou skvrna po mléce,
které rozlily děti,
talíř se zbytkem večeře.
Magické kruhy.
from: Viděl jsi, že jsi
Petrov, 1998
Audio production: Haus für Poesie / 2018
[Thickets of chill, undergrowth of darkness]
angleščina
Thickets of chill, undergrowth of darkness
crowded around old walls.
Climbers, thorny twigs
groping through crevices
and growing into them.
There, the clock ticks away, the meter purrs,
someone forgot to turn off the kitchen light.
Under the lamp the children’s spilt milk
has left a stain on the table,
there’s a plate with leftovers;
magic circles.
[Nic neopomenout, nic nepropást]
češčina | Pavel Kolmačka
Nic neopomenout, nic nepropást
z tohoto dne, který se naklání.
Nehybně, vážně, nevnímaje čas
sledovat oknem padající sníh.
from: Viděl jsi, že jsi
Petrov, 1998
Audio production: Haus für Poesie / 2018
[To forget nothing, miss nothing]
angleščina
To forget nothing, miss nothing
of this day drawing to an end.
Motionless, solemn, unaware of time
watching through the window falling snow.
Onüç Karakuşa Birden Bakmanın Tek Yolu
turščina | Gökçenur Ç.
1.
Geceyle çarpıştı onüç karakuş
yıldızlar darmadağın
gece kanat çırpıyor
2.
Tek sıra tünediler sarı bir kule vincin bomuna
Boşaldı güverteler. Yüklendi onüç karakuşu
gece bandıralı gemi.
O günden sonra
kaptanın karaya hiç ayak basmadığı
ve küçük bir fırtınanın
gemiyi tedbirli bir uzaklıktan izlediği söylenir
3.
“Tahran’a mı?” dedim
“Ordan geliyoruz zaten” dedi biri
“Rumeli?”
“Kahveciye on beş lira borç taktık orda”
“Pazariçi?”
“Oralıyız biz, orda ağaçlar onüç karakuşun
adlarını yüksek sesle söyleyerek uzar”
4.
Kuyunun dibinde dolunay
Onüç karakuş kanat çırpmadan dönüyor
kuyunun üstünde
Kış uzun sürecek ve uykusu hafif olacak ağaçların
5.
“Yeni bir ad ver bana” dedi
adına alışırsa uçamaz karakuşlar
“bana yeni bir ad ver
geçen yıl nisanın yerini söyleyeyim sana”
6.
Biçilmiş bir tarlaya indiler
sevişmiştim bu tarlada
başakların sapları uzunken
gecelerden
7.
Bir serçe
bir saka, bir karga,
bir martı, bir iskete
Hepimiz rüzgârla yıldızlar arasında
bir seçim yapmak zorunda kaldık
bir karakuşa dönüşmeden önce
8.
Rüzgârım der karakuşlar,
yaşamım işte, işlerim,
işte dünyanın denizleri, işte denizin maviliği,
biz buyuz, seniniz,
bu bizim yağmurumuz,
Kimsenin olmayan şeyler yoktur karakuşlara göre
9.
Onlarla aramızda
ölmek fiilinin
karakuşların dilinde
gelecek zamandan başka bir kipte
kullanılmamasından kaynaklanan
yanlış anlaşmalar var
Amaçsız dolaşıyorum kırlarda
çimenler adımlarımı bir şiir gibi okuyor
10.
Gücünü gölgesinden alır dağ dedi karakuş
Gölgesinin altında gölgeleriniz var
Artık konuşmayalım
yanlış bir kelime söylersek
yeniden başlayabilir zaman
11.
Yine bir savaştan dönmüşüm yenik
anahtarlığım masada
Onüç karakuş dizilmiş pencerenin pervazına
12.
Ay buzdan bir gong
karakuşlar geçti önünden
kısacık bir gölge tiyatrosu
Gömdük birini sardunya saksısına
13.
Oturmuştum pencerenin önüne
denizlikten havalandım.
Audio production: Literature Across Frontiers
The Only Way Of Looking At Thirteen Blackbirds All At Once
angleščina
1.
Thirteen blackbirds rammed the night
the stars became jumbled
the night fluttered
2.
They perched on the arm of a yellow tower crane
The decks were cleared. The night-flagged ship
was loaded with the
thirteen blackbirds
It's said that
since that day
the captain has never set foot on dry land
and a small hurricane has followed the ship
at a cautious distance.
3.
I asked “ to Tehran?”
“coming form there” one of them said
“Rumelia?”
“we still have fifteen liras debt in the coffee shop there”
“Istanbul?”
“That where the the homeland is, there trees
grow saying the names of the thirten blacbirds aloud”
4.
Full moon in the well
Thirteen blackbirds circling over the well
their wings still
The winter will be long and trees will sleep lightly
5.
“Give me a new name” one of them said
If a blackbird gets used to its name, it cannot fly
“Give me a new name and I will tell you where
the past April is”
6.
They land on a harvested field
I made love on that field
when the wheat grew longer
than the nights
7.
A sparrow,
a finch, a crow,
a seagull, a siskin
We all had to make a choice
between stars and the wind
before we became blackbirds
8.
“Here is my wind” says a blackbird
“my life, my works,
here are the seas of the world,
the blue of the seas,
we are like that, we are yours
These are our rains”
According to the blackbirds,
things that belong to nobody do not exist.
9.
There are some misunderstandings
between us and the blackbirds
just because the verb to die
does not exist
in their language except in future tense
I wander in the green fields
Grass reads my steps / footprints as a poem
10.
A blackbird said that
a mountain gets its power from its shadow
and your shadow under its own
Lets stop talking now
the wrong word may
make the time start again
11.
I come back home defeated
again from a war
my keys are on the table
Thirteen blackbirds perched in a row
on the window ledge
12.
Moon is an ice gong
blackbirds passed by
the briefest shadow-play
I buried one of them in a geranium pot
13.
I sat by the window
then took off from the ledge.
Dünyadayız, Dil De Dünyada, Ne Güzel Herkes Burda
turščina | Gökçenur Ç.
1- Sabah bir musluk gibi tıslıyor.
2- Anlattıklarında boşluklar var diyorsun, diyorum rüzgâr,
uyandı omzundaki şal, düğüm mü, delik mi danteli oluşturan?
3- Bir atmaca gölgesi gölgene çarpıyor, sen de atmaca da farkında değilsiniz
bunun,
4- Bana gelince daha çok bir tabure olarak düşünmeyi seviyorum kendimi.
5- Öyküsü olan şeyler yazdım, öykülerini anlatmadan.
6- Dünyadayız, dil de dünyada, ne güzel herkes burda.
7- Saçlarımı çözüp tarasan ölü arılar dökülecek üstümüze başımıza
Audio production: Literature Across Frontiers
We Are In The World, So Are Words, How Nice, Everyone’s Here
angleščina
1- The day hisses like an empty tap
2- There are some gaps in your story, you say, I say the wind awakens
the shawl on your shoulder, is the lace made out of knots or holes?
3- The shadow of a hawk collides with your shadow. Neither you nor the hawk
are aware of this
4- By the way I prefer to think of myself as a stool.
5- I wrote things that have stories, without telling the story.
6- We are in the world, so are words, how nice, everyone’s here
7- If you unbraid and comb my hair, dead bees will rain upon us
ŞEY, AFFEDERSİNİZ
turščina | Metin Celâl
alnımda biriktirdim suyun tadını
uzun yollardan döndüm
korkarım, ellerim titrer
ürkerim, geceye denk düşeceğim
bakışlarım dört yönlü
her yanım titrek
bir yağmurun kendine seslenmesiyim
utanmaya, sıkılmaya gerek yok
söylenecek sözüm var
bağırtım bir şeyleri yıkabilir
ben soluğu solgun
bin sessizlik ortağı
her şeyden yana
her şeye merkez
iletli, klinik kayıtlı, hasta
hainim, aptalım, sizim
mecburum yaşamaya
- ben genç şair
şiir getirmiştim de
ekim 1984
Omluvte mě
češčina
na čele jsem si uchoval chuť vody
vrátil jsem se z pouti po nekonečných cestách
mám strach, ruce se mi třesou
leká mě vše, i sama noc
rozhlížím se do všech světových stran
celý se chvěju
jsem jako déšť, který sám sebe přivolává
není třeba se nudit či ostýchat
mám slova, která je třeba říci
můj křik by mohl něco strhnout
jsem ten, jemuž dochází dech
druh tisíce chvilek mlčení
zastánce všeho
střed všeho
prolezlý chorobami, klinicky popsán, jsem ty
mojí povinností je přežít
jsem mladý básník
jsem zde, abych vám předložil své básně
OTUZ YAŞ
turščina | Metin Celâl
hep soruyorum
bir insanın kaç hayat hikayesi vardır
ve yalan onları hangisidir
unutup yıllarca sıcak kalan duyguları
nasıldır bir şehri yeniden düşünmek
denizin kızarmasını
işkencede kaybolanları
kazıklı yolları
başka ve aynı olan kimliğimizi
şehir yıkılrken üstümüze
tüm cadedleri ve sokaklarıyla
yutarken alışkınlıklar insanı
ve değişirken sokak adları
kim güvenir büyüye
su falına, vadeli mevduata
tabii ki yalnız kendime inanıyorum
inançların en değişmez olanına
jestler ve bakışlarla oluşan dile
on emrin sonuncusuna
kamuya ilişkin ehliyetim yok
kollarım arkadan bağlı
uydurma aşklar ve mutlu evlilikler
bana yakışır
hayatın sakin sularında beklerken
müdür çocukları nasıl sınıf geçer
budur benim merakım
burnumu karıştırmak
ve doktorculuk oynamak
yanılmadınız, çoktandır yalnızım
mayıs 1989
Třicátník
češčina
stále se ptám
kolik má člověk životních příběhů
a který z nich je padělek
jaké by to bylo znovu myslet na město
zapomenout pocity, v nichž jsme se za léta uvelebili,
na moře, jež se zbarvilo do ruda
na ty, kteří po mučení zmizeli
na silnice postavené na kůlech
naší totožnosti, jež je odlišná a stejná
zatímco se na nás město bortí
se všemi svými bulváry a ulicemi
zatímco zvyky pohlcují lidi
a ulicím mění se jména
kdo by uvěřil v kouzla
nebo věštění osudu z vody či sedlin času
jistě tomu sám věřím
je to ta nejstálejší víra
jazyk složený z gest a pohledů
poslední z desatera přikázání
nemám žádnou licenci, pokud jde o společnost
paže mám svázané za zády
falešné lásky a šťastná manželství
mi sednou
zatímco čekám v tišinách života
v duchu se zabývám otázkou
jak děti manažerů proplouvají zkouškami
dloubu se v nose
hraju si na doktora
uhodli jste, už strašně dlouho se cítím osamělý
KONFORMIST
turščina | Metin Celâl
sanki her şey önceden yaşanmıştı
daha geçmeden biliyorduk bu yolları
söylenecek tüm sözler zaten yazılmıştı
soğuyan cesetlerimiz mutsuz olacaktı
küçük hayat parçaları ve önemsiz ayrıntılar
bilgimiz dahilindeydi
ama hiçbir şeyi değiştiremezdik
bu hayat böyle bitecekti
her kâbus sonrası, sakinleşmeyi beklerken
tek bir cümle vardı sarılacağımız
"Ateş yiyen çocuklar
yirmisine varmadan ölürler"
Haziran 1990
Konformista
češčina
Bylo to, jako bychom už vše zažili
jako bychom už znali tyto ulice, ještě než jsme jimi prošli
všechna slova, která měla být vyřčena, byla už napsána
údělem našich chladných mrtvých těl byl smutek
zlomky žití a nicotné detaily
v rozmezí naší zkušenosti
na chodu tohoto života
jsme však nesměli nic změnit
pokaždé, když jsme se vzpamatovávali z noční můry
mohli jsme se zachytit jen jedné věty:
“Děti, které polykají oheň
se nedožijí dvacítky.”
ADIM ÖLÜM
turščina | Metin Celâl
bu şehrin koynunda süzülen benim
çığlığım kırbaçlayan geceyi
tükenmeyen, kırılmayan
neden hep sedef kakmalı bıçaklar
neden derviş ahı gibi bir bordo gül
neden gümbür gümbür süzülüşü dudaktan
evet biliyorum siz de düşkünsünüz maviye
biliyorum bordo gül kanı anımsattı
soldu çiçeği şarkınızın
ama nasıl söylemeli
bu şehrin koynunda süzülen benim
ister kan olur otururum gözlerinize
ister kör kurşun sokaklarda
bu şehrin koynunda süzülen benim
ne kadar gizleseniz de adımı mektuplarda
tüm fotoğraflarda varım
bir ucu kırık biraz mahzun
çünkü bu şehrin koynunda süzülen benim
benim kuyruklarda sizi bekleyen
her an her yerden çıkan
karanlık köşelerde
gecenin içinde
ve her kapının ardında
benim sizi bekleyen
aralık 1981
Smrt je mé jméno
češčina
to já plynu v hrudi toho města
já jsem křikem, jenž bičuje noc
věčný, nezlomný
proč jsou všechny nože vykládané perletí
proč je vínově rudá růže jako výkřik derviše
proč tak hřmotně plyne ze rtů
ano, vím, že jsi také na modrou
vím, že ti ta rudá růže připomněla smrt
květ tvé písně uvadl
nevím, jak bych to měl říci
to já plynu v hrudi toho města
buď se usadím v tvých krví podlitých očích
nebo se stanu zatracenou střelou v ulicích
to já plynu v hrudi toho města
nadarmo se snažíš ukrýt mé jméno mezi písmeny
jsem na všech fotografiích
opotřebovaný, posmutnělý
to já plynu v hrudi toho města
já na tebe čekám ve frontách
ten, kdo se objevuje kdykoli a kdekoli
v temných koutech
uprostřed noci
za všemi dveřmi
to já čekám na tebe
השפה אומרת
hebrejščina | Amir Or
הַשָּׂפָה אוֹמֶרֶת: לִפְנֵי הַשָּׂפָה
עוֹמֶדֶת שָׂפָה. שָׂפָה הִיא עֲקֵבוֹת
עֲקֻבִּים מִשָּם.
הַשָּפָה אוֹמֶרֶת: שְׁמַע עַכְשָׁו.
אַתָּה מַקְשִׁיב: הָיָה פֹּה
הֵד.
קַח אֶת הַשְׁתִיקָה וְנַסֵּה לִשְׁתּוֹק.
קַח אֶת הַמִּלִּים וְנַסֵּה לְדַבֵּר;
מֵעֵבֶר לַשָׂפָה הַשָׂפָה הִיא פֶּצַע
שֶׁמִּמֶּנּוּ נִגָּר וְנִגָּר הָעוֹלָם.
הַשָּׂפָה אוֹמֶרֶת: יֵשׁ, אֵין, יֵשׁ
אֵין. הַשָׂפָה אוֹמֶרֶת: בּוֹא נְדַבֵּר אוֹתְךָ,
בּוֹא נְמַשֵׁשׁ אוֹתְךָ, בּוֹא תַּגִּיד
שֶׁאָמַרְתָּ.
Audio production: 2010 Literaturwerkstatt Berlin
Řeč praví
češčina
Řeč praví: před řečí
je řeč. Je krvavými stopami
táhnoucími se odtamtud.
Řeč praví: teď poslouchej.
Posloucháš: byla tu
ozvěna.
Uchop ticho a pokus se mlčet.
Uchop slova a pokus se hovořit;
za řečí je řeč ranou,
z níž teče svět pramenem.
Řeč praví: je, není, existuje,
neexistuje. Řeč praví: Já.
Řeč praví: Pojď, budeme mluvit tebe,
nahmatáme tě rukama, pojď a pověz,
že jsi řekl.