Božena Správcová
Pro lepší tah
O půlnoci, kdy se karta obrací,
šviháme po sobě tajemství už jaksi bezhlavě, vztekle,
pleskáme se po tlamách těmi koženými vaky, v nichž to čvachtá.
Zasviští vzduchem a obratem zapomeň!
Na lesních úsecích hrozí větev asfalt rozšlehat
a po vsích ještě slzítka od vánoc
přesným čoklím klusem zatlučená,
najednou nevíš.
Hoj, vy mé názory, kdovíčeho jste se kde nažraly!
A kdovíkde teď krákají a odletí, ó, vrány vrány ve tmě na polích.
Říkáš: Za všechno dobré já budu potrestán, to je ti doufám jasný...
Ach ano, můj bratře.
Ach jo, můj bratře-neznabohu,
pálím ti v komíně noviny. Víc k tomu nemám
a nevím a nemohu.