Kathrin Janka 
Translator

on Lyrikline: 3 poems translated

from: чешский to: немецкий

Original

Translation

ANNAPERK

чешский | Vít Slíva

Na kopci chrám jako klečící beránek,
červenec – modro chrp, zvonků a čekanek,
kypré mraky, kadidlo dávných poutí,
slunce je nad hlavou krajiny kroutí,
je svaté Anny, panna přichází na Annaperk,
zbožnost ji nese jak k zlatníku neznámý šperk,
panna cítí až v srdci to oblačné dmutí,
jakýsi daleký pohled ji k mrknutí nutí,
jakýsi světelný dotek jí naplnil pleť.

Je to má mladinká maminka. Tehdy i teď.

© Vít Slíva
from: Grave
Brno: Host, 2001
Audio production: Haus für Poesie, 2017

ANNABERG

немецкий

Auf dem Hügel die Kirche, ein knieendes Lamm
Juli ist – blau leuchten Kornblumen, Glöckchen und Wegwarten,
die Sonne dreht üppige Wolken über dem Land,
den Weihrauch vergangener Wallfahrten.
Es ist Sankt Anna und eine Jungfrau kommt auf den Annaberg,
getragen von Frömmigkeit, so, wie man fremdes Geschmeide zum                                Goldschmied bringt,
das Wogen der Wolken spürt sie bis tief in ihr Herz,
da ist ein Blick aus der Ferne, der sie zu blinzeln zwingt
und eine lichte Berührung erfüllt sie bis unter die Haut.

Es ist meine Mutter, ganz jung noch. Damals und jetzt.

Aus dem Tschechischen übersetzt von Kathrin Janka

POEZIE

чешский | Vít Slíva

Mluví naléhavě, že až pošvou,
ústy jako by jen rodila;
jako když psa na psa poštvou,
vhryzena je do díla.

Jenom v ní tvá láska trvá,
trvá, že až zapomeneš její jméno…
(láska-kurva,
co má ještě před početím potraceno).

V její obrovité láhvi tmy
slunko je jak zátka zaražené
a dopíjí tam svoje zkyslé dny.
Svůdná, jako zrcadlo je ženě,

zve své muže k opilosti,
dovolené v zahraničí pro chudé.
(Nikdo je tam neuhostí,
každý své si odbude.

V slzách kraulují…) A ona, ona, och, ví,
jak dokonale bude každý sám,
až rakví naposled se vpochví,
pozpátku a bůhvíkam.

© Vít Slíva
from: Rodný hrob
Brno: Host, 2004
Audio production: Haus für Poesie, 2017

POESIE

немецкий

Eindringlich spricht sie, fast schon mit der Scheide,
mit Lippen als gebäre sie nur;
wie wenn man zwei Hunde aufeinanderhetzt,
ist sie ins Werk verbissen.

Nur in ihr lebt deine Liebe fort,
lebt fort, bis du ihren Namen fast vergisst…
(Liebe - diese Hure,
die ihr Kind noch ehe sie es empfängt verloren hat).

In ihrer riesigen Flasche Dunkelheit
steckt die Sonne als Korken eingerammt,
trinkt bis zur Neige sauer gewordene Tage.
Verführerisch, wie der Spiegel der Frau,

ruft sie ihre Männer zur Trunkenheit,
dem Auslandsurlaub für Arme.
(Niemand empfängt sie dort gastlich,
jeder ackert für sich.

Sie kraulen durch Tränen…) Und ach, sie weiß doch,
wie jeder von ihnen vollkommen allein sein wird,
wenn er scheidend zuletzt mit dem Sarg eindringt
rückwärts und Gott weiß wohin.

Aus dem Tschechischen übersetzt von Kathrin Janka

SLAVNOST LETNIC

чешский | Vít Slíva

Vraný stín oblaku
zvolna se popásá v zářivém ovse,
pojíždí, jezdec na velkém letním reostatu,
a mění svítivost krajiny.
Paprsky v otepích na fůru zraku
a rychle do prázdné stodoly,
do mého žravého ducha!

Sotvaže přehřmí bouřka
a slunce vyrazí do mědi mračen
svou královskou tvář,
naše jazyky, květena cizokrajná,
vzepnou se k mlžnému skleníku nebes
a ústa vydechnou, vlaze,
cosi vzdáleně milostného.

© Vít Slíva
from: Černé písmo
Brno: Blok, 1990
Audio production: Haus für Poesie, 2017

PFINGSTFEIER

немецкий

Der rabenschwarze Schatten einer Wolke
weidet geruhsam im leuchtenden Hafer,
zieht ein Stück weiter, als Reiter auf dem großen sommerlichen Rheostat,
und ändert die Leuchtkraft der Landschaft.
Strahlen in Bündeln auf die Fuhre des Blicks
und dann schnell in die leere Scheune,
meinen gefräßigen Geist!

Kaum rollt der Donner vorbei,
kaum prägt die Sonne ihr Königsgesicht
ins Kupfer der Regenwolken,
heben sich unsere Zungen, Pflanzen fremder Gefilde,
zum nebligen Glashaus des Himmels
und unsere Münder verströmen, feucht,
etwas entfernt Erotisches.

Aus dem Tschechischen übersetzt von Kathrin Janka