Tünde Mészáros 
Translator

on Lyrikline: 3 poems translated

from: чешский to: венгерский

Original

Translation

To naráží řeč

чешский | Jaromír Typlt

Ležím
 na podloží
 sotva slyšitelných
 drnčení a hukotů.
 Sotva slyšitelných,
 ale vytrvalých. Prosazují se
 a odspodu do mě vnikají,
 přenášejí se na mě, lehce,
 ale velmi velmi lehce
 mě
 pobolívají.
 Jako by něco drhlo
 mezi stropem a podlahou,
 někde tam, kde se od sebe ještě nedají rozeznat.
 Zvlášť to vysoké,
 málem až jasné,
 chvílemi přerušované
 chvění.
 To naráží řeč.
 Asi spolu o patro níž mluví ženské.
   

© Jaromír Typlt
from: Nejlepší české básně 2009
Brno: Host, 2009
ISBN: 978-80-7294-335-7
Audio production: Jan Trojan

Hangok széllökése

венгерский

Alig hallható
surrogó, zúgó zajok
Mélyrétegeiben
Fekszem.
Halkak,
De annál kitartóbbak. Feltörnek
mélyről, átjárnak,
belepnek, és finoman,
de nagyon finoman
sajognak.
A mennyezet és a padló között
Kaparásznak, egymásba gabalyodva.
Különösen az a magas,
Majdnem tiszta,
Néha szaggatott
Remegés.
Hangok széllökése.
Talán egy emelettel lejjebb nők beszélgetnek.

Fodítás: Tünde Mészáros, Roland Acsai

Zaživa

чешский | Jaromír Typlt

Píšu o tom
a nechci na to myslet

Nemám potuchy
proč se vždycky upnu na jedno slovo
nějaké takové slovo
na kterém nakonec ztroskotám

„To se ti stalo ještě

            zaživa?“

            Toho odpoledne jsem se v tom trochu potácel
             vzadu po louce
             a z trávy mě sledovala černobílá kočka
             Byl to můj konec
             Najednou jsem viděl že k ní všechno vede
             a že se jí
             jak tam sedí
             nedokážu vyhnout

             Viděl jsem se jak natruc měním směr
             a mířím jinam
             jenom kvůli ní
             ale stejně průhledně marně
             zase jinam zase nazpátek

             Buď nepřímo k ní
             Nebo rovnou

             Uzel se stahoval dokud přede mnou neutekla

Uzel
zase jedno z těch slov

Sotva se za nějakým takovým pustím
už na jeho místě začne číhat něco
s čím jsem si vůbec nikdy neměl začínat

A pak už nepomůže ani škrt ani útěk
za jiným slovem
            Žádné není jiné
A všechna si to navzájem umějí připomenout

Necítím už báseň ale jen studený stisk
že nikdo z nás živých
by asi nechtěl doopravdy vědět
natož prožít
co může taky znamenat

            zaživa

            Dokud to přede mnou neuteče
            Jako tenkrát

© Jaromír Typlt
from: Stisk
Praha: Torst, 2007
ISBN: 978-80-7215-324-4
Audio production: Jan Trojan

Életben

венгерский

Úgy írok erről
hogy nem akarok rágondolni

Csak azt tudnám
miért kapaszkodom bele minduntalan egy szóba
olyan szavakba
melyeknek zátonyként nekifutok

„Ez még akkor történt

           amikor életben voltál?”

           Azon a délután is épp szédelegtem valamitől
           a mező túlsó végéből
           egy fekete-fehér macska meredt rám
           a saját halálom
           akkor beláttam hogy minden út hozzá vezet
           és hogy
           elkerülhetetlen
           mozdulatlanságában

           láttam magam ahogy csakazértis irányt változtatok
           másfelé indulok
           csakis miatta
           próbálkozásom halálra volt ítélve
           megint másfelé megint vissza

           ha kerülővel
           ha egyenesen belé futok

           Szorult a hurok amíg el nem iszkolt előlem

Hurok
már megint ezek a szavak

De alig indulok el utánuk
máris más ül a helyén
amivel soha nem kellett volna ujjat húznom

Aztán már nem segít sem az áthúzás
sem más szavak hajhászása
mert nincs más szó
mindegyik a másikat idézi

a vers már csak egy jeges marok szorítása
azok közük kik élnek
ahogy más sem én sem szeretném igazán tudni
nemhogy átélni
mit jelenthet például az a szó hogy

           életben

           Amíg elfut előlem
           Mint akkor is

Fodítás: Tünde Mészáros, Roland Acsai

Instinktea

чешский | Jaromír Typlt

Až se naši psi sdruží do smeček
a rozechvěle s temnou urputností se vydají
zákonům Věčného Úniku
a jen občas se zastaví
pozorně vtáhnou tisíce pachů
vztyčenými slechy zachytí vyjící improvizace větru
vymění si žhnoucí pohledy a rozběhnou se dál
pak už snad bude stát za to si v nepřerušitelném tichu
pojištěných bytů znovu přečíst zažloutlé dopisy
Až se směšně dávné zvyky našich psů rozpustí
v ostražitém kolektivním instinktu
a dálky se slijí v zarývavou stopu
tisíců vytržených osamělců
pak už snad bude stát za to roztrhat staré listy
a v dešti padajících útržků luštit nová oslovení
Až psi dorazí na dohled našich panelových měst
a s nevyzpytatelně chladným klidem si vyčkávavě lehnou
občas divoce štěknouce jen tak do ozvěny
pak už snad bude stát za to
pomalým krokem vyjít na balkóny
a vidět že oni vidí

© Jaromír Typlt
from: Ztracené peklo
Praha: Český spisovatel, 1994
ISBN: 80-202-0497-0
Audio production: Jan Trojan

ÖsztönŐs

венгерский

Mikor kutyáink falkába verődnek
és remegő sötét konoksággal az
Örök Menekülés törvényeire bízzák magukat
és csak néha torpannak meg
hogy feszülten szimatoljanak ezernyi szag után
és fülüket hegyezve a szél vonító improvizációit hallgassák
majd izzó pillantásokat váltva futnak tovább
akkor talán értelme lesz a biztosított lakások
töretlen csendjében újraolvasni a megsárgult leveleket
Majd ha kutyáink nevetségesen ősi szokásai feloldódnak
az éber kollektív ösztönben
és a távol megannyi kívülrekedt magányos lény
mélyen bevésett barázdájává mosódik össze
akkor talán lesz értelme összetépni a régi leveleket
és a lehulló fecnik záporában új megszólításokat keresni
Ha majd a kutyák lakótelepeink látótávolnán belülre érnek
és titokzatosan hűvös nyugalommal várakozva leheverednek
majd néha vadul vakkantanak egyet csak a visszhang kedvéért
akkor talán érdemes lesz
lassú léptekkel kimenni az erkélyre
és végre körbenézni az ő szemükkel

Fodítás: Roland Acsai , Tünde Mészáros