Charles Simic

английский

Yveta Shanfeldová

чешский

The Empress

My beloved, you who spend your nights
Torturing me
By holding up one mirror after another
To me in the dark,
If there’s anything I know to say or do today,
I merit no praise for it,
But owe it to the subtlety of your torments,
And your perseverance in keeping me awake.

All the same, who gave you the right
To judge me in my wretchedness?
What soul white as snow
Compiled this endless list of misdeeds
You read to me every night?
The airs you put on when I tell you to stop
Would make one believe
You were once a bedmate of a Chinese emperor.

I like it best when we do not say a word.
When we lie side by side
Like two lovers after their passion is spent.
Once again, day is breaking.
A small bird in the trees is pouring her heart out
At the miracle of the coming light.
It hurts.
The beauty of a night spent sleepless.

© Charles Simic
Из: New and Selected Poems 1962-2012
New York: Houghton Mifflin Harcourt, 2013

Císařovna

Má milovaná, ty, která trávíš noci
tím, že mě trýzníš
a nastavuješ mi jedno zrcadlo po druhém
potmě,
pokud dnes vůbec umím něco říct či vykonat,
není to díky mně,
ale celé škále mého trápení
a tvému odhodlání nenechat mě spát.

A přesto, kdo ti dal právo
soudit mne, zoufalce?
Která duše, bílá jako sníh,
sepsala ten nekonečný inventář mých vin,
který mi čteš každou noc?
Podle toho, jak se pitvoříš, když tě okřiknu,
by jeden uvěřil,
že jsi snad sdílela lože s čínským císařem.

Mám nejradši, když ani nemukáme.
Když ležíme vedle sebe
jak dva milenci vyčerpaní vášní.
Zase jednou svítá.
Malý pták v korunách stromů si vylévá srdce
nad zázrakem nadcházejícího světla.
To bolí.
Krása probděné noci.

přeložila Yveta Shanfeldová
Souvislosti 2/2017