Christina Frankenberg
alemão
Chůze po dunách
I když jsi cítila dojetí
nad prudkým odstínem zeleně,
stromů a trav a borovicového podrostu,
i když tě dojímala nostalgie dýmu toho léta,
pálené trávy a pečených ryb,
i když tě dojímaly děti,
které ještě nic netušíce o restrikcích světa
už teď skákaly
po dlaždicích jen jedné barvy,
přesto pod tím vším dojetím
zůstávalas ve zklamání chladná
jako ledová tůňka v sibiřském lese.
Otáčela ses, aby ses ujistila,
že stopy vytlačené do břehu už jsou smyty,
smyty, nebylas. Nechtělas být,
nechtěla ses už do ničeho otiskovat.
Extraído de: Chůze po dunách
Praha: Fra, 2013
ISBN: 978-80-87429-51-8
Produção de áudio: Ivana Myšková
Über Dünen laufen
Auch wenn du Rührung verspürtest
über den heftigen Farbton des Grüns
von Bäumen und Gräsern und kiefrigem Unterholz
Auch wenn du nostalgisch warst über den Rauch dieses Sommers
von verbranntem Gras und gegrilltem Fisch
Auch wenn die Kinder dich rührten
die noch nichts ahnend von den Restriktionen der Welt
schon jetzt nur
über gleichfarbene Steine hüpften
Unter all dieser Rührung aber
bliebst du in Enttäuschung ganz kalt
wie im sibirischen Wald ein eisiger Tümpel
Du schautest zurück, um sicher zu gehn
dass die ins Ufer gedrückten Spuren weggewaschen sind
weggewaschen, du warst nicht. Du wolltest nicht sein
wolltest dich nirgendwo mehr eindrücken