Deborah Garfinkle
inglês
Bázeň
„Když tě příroda dobíjí,
proč si připadáš divně?“
ptají se přátelé
při návratu z procházky.
Voda se vrhá na valoun
stále stejně, na svazích
s humusem dozrává
diskrétní čas údolí.
Z jeskyně však může vyjít
inspirovaný básník,
líbající se pár
nebo vrah z blízké školy.
Tak je nepochopitelnost
sama sobě nevěrná,
vždycky přistižená
jakoby in flagranti.
Extraído de: Básně 3
Praha: Triáda, 2013
Produção de áudio: Goethe-Institut Prag 2017, mit freundlicher Genehmigung
Awe
“If nature recharges you,
why do you feel so strange?”
your friends ask
as you return from a walk.
Water plunges onto a boulder
just the same; on the slopes
the discrete time of the valley
ripens with soil.
Yet an inspired poet,
a couple in love
or a killer from a nearby school
can emerge from a cave.
Thus, the unfathomable
remains unfaithful to itself
as if always caught
somewhat inflagranti.