Guillaume Basset
francês
Makalu
Jsem jako šálek čaje.
Křehká bílá schránka, hořká chuť.
To je jako: nemít své ruce v rukou.
To je jako: být v moci trojhlavého boha.
Láska, říkáš. Makalu, říkám.
Pod ní jsou plantáže černého čaje.
Pod ní je základní tábor,
ve kterém bych měla být.
Ale léto letos nebylo.
A proto ani zima nepřijde.
Černé uhlí ve sklepích spí
a za bílého dne sny se mu zdají.
Extraído de: Osip míří na jih
Brno: Host, 2015
Produção de áudio: Marie Iljašenko
Makalu
Je suis une tasse de thé.
Une boite blanche et fragile, un gout amer.
C’est comme : ne pas se reprendre en main.
C’est comme : être à la merci du dieu à trois têtes.
Aime, dis-tu. Makalu, je dis.
En bas, il y a un champ de thé noir.
En bas, il y a un camp de base,
où je devrais être.
Mais il n’y a pas d’été cette année
L’hiver ne viendra pas.
Le charbon noir dort dans les caves
etrêve d’un jour à marquer d’une pierre blanche.