Antonio Parente
italiano
To naráží řeč
Ležím
na podloží
sotva slyšitelných
drnčení a hukotů.
Sotva slyšitelných,
ale vytrvalých. Prosazují se
a odspodu do mě vnikají,
přenášejí se na mě, lehce,
ale velmi velmi lehce
mě
pobolívají.
Jako by něco drhlo
mezi stropem a podlahou,
někde tam, kde se od sebe ještě nedají rozeznat.
Zvlášť to vysoké,
málem až jasné,
chvílemi přerušované
chvění.
To naráží řeč.
Asi spolu o patro níž mluví ženské.
De: Nejlepší české básně 2009
Brno: Host, 2009
ISBN: 978-80-7294-335-7
Producción de Audio: Jan Trojan
Allude il discorso
Steso
sul sottosuolo
di acciottolii e brusii
a malapena udibili.
A malapena udibili,
ma persistenti. Prorompono
e dal basso penetrano in me,
mi contaminano, lievemente,
ma davvero molto lievemente
mi
fanno un po' male.
Come se qualcosa sfregasse
tra il soffitto e il pavimento,
da qualche parte lì, dove non si riesce ancora a distinguerli.
Soprattutto quella vibrazione
alta,
quasi percepibile
a tratti interrotta.
Allude il discorso.
Forse al piano di sotto conversano delle donne.