Pavel Novotný
alemán
To naráží řeč
Ležím
na podloží
sotva slyšitelných
drnčení a hukotů.
Sotva slyšitelných,
ale vytrvalých. Prosazují se
a odspodu do mě vnikají,
přenášejí se na mě, lehce,
ale velmi velmi lehce
mě
pobolívají.
Jako by něco drhlo
mezi stropem a podlahou,
někde tam, kde se od sebe ještě nedají rozeznat.
Zvlášť to vysoké,
málem až jasné,
chvílemi přerušované
chvění.
To naráží řeč.
Asi spolu o patro níž mluví ženské.
De: Nejlepší české básně 2009
Brno: Host, 2009
ISBN: 978-80-7294-335-7
Producción de Audio: Jan Trojan
Da stößt die Sprache an
Ich liege
auf einer Schicht
kaum hörbarer
Beben und Geräusche.
Kaum hörbarer
doch unaufhörlicher. Sie werden spürbar,
dringen in mich von unten ein,
strömen in mich, leicht,
aber sehr sehr leicht
tun sie
Weh.
Als ob etwas zwischen
der Decke und dem Boden
schwingen würde,
irgendwo dort,
wo man sie noch nicht voneinander trennen kann.
Besonders das hohe,
fast schon klare,
bisweilen abrupte
Zittern.
Da stößt die Sprache an.
Vermutlich einen Stock tiefer reden die Weiber.