To naráží řeč

Ležím
 na podloží
 sotva slyšitelných
 drnčení a hukotů.
 Sotva slyšitelných,
 ale vytrvalých. Prosazují se
 a odspodu do mě vnikají,
 přenášejí se na mě, lehce,
 ale velmi velmi lehce
 mě
 pobolívají.
 Jako by něco drhlo
 mezi stropem a podlahou,
 někde tam, kde se od sebe ještě nedají rozeznat.
 Zvlášť to vysoké,
 málem až jasné,
 chvílemi přerušované
 chvění.
 To naráží řeč.
 Asi spolu o patro níž mluví ženské.
   

© Jaromír Typlt
De: Nejlepší české básně 2009
Brno: Host, 2009
ISBN: 978-80-7294-335-7
Producción de Audio: Jan Trojan

ეს ლაპარაკის

ძლივს გასაგონი როხროხისა და დუდუნის
ფსკერზე
ვწევარ,
ძლივს გასაგონი,
მაგრამ შეუპოვარი ხმების...
ისინი მმსჭვალავენ,
შიგნიდან მაფორიაქებენ,
მეხახუნებიან
და ძალიან, ძალიან ნაზად,
ჰაეროვან ტკივილს მაყენებენ.
თითქოს რაღაცა გამოინასკვა
ჭერსა და იატაკს შორის,
ადგილ-ადგილ ჩაიბურდა,
ვეღარ დააცალკევებ,
განსაკუთრებით კი ის -
ყველაზე მკაფიო,
დროდადრო ოდნავ მიყუჩებული ცახცახი.
ეს ლაპარაკის.
ალბათ, ქვედა სართულზე ჭორაობენ ქალები.


იარომირტიპლტი

Translation: გიორგი ლობჟანიძე (Giorgi Lobzhanidze)