Zaživa

Píšu o tom
a nechci na to myslet

Nemám potuchy
proč se vždycky upnu na jedno slovo
nějaké takové slovo
na kterém nakonec ztroskotám

„To se ti stalo ještě

            zaživa?“

            Toho odpoledne jsem se v tom trochu potácel
             vzadu po louce
             a z trávy mě sledovala černobílá kočka
             Byl to můj konec
             Najednou jsem viděl že k ní všechno vede
             a že se jí
             jak tam sedí
             nedokážu vyhnout

             Viděl jsem se jak natruc měním směr
             a mířím jinam
             jenom kvůli ní
             ale stejně průhledně marně
             zase jinam zase nazpátek

             Buď nepřímo k ní
             Nebo rovnou

             Uzel se stahoval dokud přede mnou neutekla

Uzel
zase jedno z těch slov

Sotva se za nějakým takovým pustím
už na jeho místě začne číhat něco
s čím jsem si vůbec nikdy neměl začínat

A pak už nepomůže ani škrt ani útěk
za jiným slovem
            Žádné není jiné
A všechna si to navzájem umějí připomenout

Necítím už báseň ale jen studený stisk
že nikdo z nás živých
by asi nechtěl doopravdy vědět
natož prožít
co může taky znamenat

            zaživa

            Dokud to přede mnou neuteče
            Jako tenkrát

© Jaromír Typlt
De: Stisk
Praha: Torst, 2007
ISBN: 978-80-7215-324-4
Producción de Audio: Jan Trojan

Vivant

J’écris dessus
Mais je ne veux pas y penser

Je ne sais pas
pourquoi je suis toujours obsédé par un mot
un tel type de mot
sur lequel j’échoue finalement

"Cela t’est-il arrivé quand tu étais encore

          vivant?"

          Cet après-midi j’étais un peu perdu
          en arrière à travers champs
          et de l’herbe me regardait un chat noir et blanc
          c’était ma fin
          je vis soudain que tout mène à elle
          et qu’étant là
          ainsi assise
          je ne pouvais l’éviter

          je me voyais faire un détour, exprès
          me diriger ailleurs
          à cause d’elle seule,
          mais pareillement clairement vainement
          encore ailleurs encore de retour

          Soit vers elle indirectement
          ou tout droit

          Le noeud se noua longtemps avant sa fuite

Noeud
Encore une fois un tel mot

Dès que j’en saisis un
déjà à sa place se cache autre chose
avec quoi je n'aurais rien dû commencer

Et puis, il ne permet ni raccourci ni fuite
pour un autre mot
            Aucun n’est différent
Et tous ensembles se le rappellent

Je ne sens plus un poème, seulement une poigne froide
que personne parmi les vivants
n’aurait vraiment voulu connaitre
encore moins vivre
ce que peut aussi signifier

            vivant

            Tant que ça me fuira
            Comme ce jour-là

Traduit par: Guillaume Basset