[K večeru bouře poškodila střechu]

K večeru bouře poškodila střechu.
Když ustal déšť, lezl jsem nahoru
měnit pár tašek a prasklý hřebenáč.
Bylo jasno, viděl jsem daleko k obzoru.
Pár fáborů kouře spojených v dlouhý fáč
i s mraky zůstávalo za vsí,
krajina kamsi hnaná větrem…
 
Obkročmo na hřebeni vyhlížel jsem
jakousi zem či město, ženu,
muže či záři za andělem.
O prázdno opřen celým tělem
s ústy dokořán rozhodil jsem ruce,
zůstal tak bez hnutí a svítil jako měsíc.
Slyšel jsem věčnost, ach, a z dvorků povyk slepic…

© Pavel Kolmačka
De: Viděl jsi, že jsi
Petrov, 1998
Producción de Audio: Haus für Poesie / 2018

[Le soir, l´orage avait endommagé le toit]

Le soir, l´orage avait endommagé le toit.
La pluie finie, je suis monté là-haut
pour changer quelques tuiles et la faîtière.
Le temps était clair, on voyait l´horizon.
Des pans de fumée, liés en un ruban
avec des nuages stagnaient derrière les maisons,
le paysage partait, entraîné par le vent…

Chevauchant le faîte, je m´attendais à voir
venir un pays, une ville, un homme ou bien une
femme, la clarté au-delà d´un ange.
M´appuyant au vide de tout mon poids,
ouvrant la bouche, les bras écartés
je restais immobile et brillais comme la lune.
J´entendais l´éternité et, dans le cours, des poules qui
   caquetaient.

Traduction de Petr Král