DVEŘE

     Vždycky se ty dveře zavíraly, samy od sebe, léta letoucí, s pomalým chvatem.

     Teď se ani nehnou.

     Před nimi žena zvedá provinile velkou spodní košili, která v noci spadla ze šňůry. Muž se dívá na ženu s tou košilí. Asi vítr. Někdy v noci.

     Oba by chtěli vědět kdy, kdy přesně se to stalo, oba by chtěli být v té chvíli.

© Petr Hruška
De: Zelený svetr
Brno: Edice poesie Host - Velká řada, 2004
ISBN: 80-7294-138-0
Producción de Audio: 2006 Literaturwerkstatt Berlin
Voice & Xylophon: Yvetta Ellerová

Drzwi

Zawsze się te drzwi zamykały, samoczynnie, od lat, z powolnym pośpiechem.
Teraz nawet nie drgną.
Przed nimi kobieta podnosi wstydliwie wielką halkę, która w nocy spadła ze sznura. Mężczyzna patrzy na kobietę z halką. Chyba wiatr. Kiedyś nocą.
Oboje chcieliby wiedzieć kiedy, kiedy dokładnie to się stało, oboje chcieliby być w tej chwili.

Franciszek Nastulczyk