es

6152

Logo lyrikline pure Logo lyrikline claim
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
Todos los resultados
  • Contactos
  • Socios
  • Donaciones
  • deutsch
  • english
  • français
  • slovenščina
  • العربية
  • русский
  • español
  • português
  • 中文
  • AUTORES
    • A-Z 
      • A
      • B
      • C
      • D
      • E
      • F
      • G
      • H
      • I
      • J
      • K
      • L
      • M
      • N
      • O
      • P
      • Q
      • R
      • S
      • T
      • U
      • V
      • W
      • X
      • Y
      • Z
    • Por Idioma 
      • afrikaans
        albanés
        alemán
        amárico
        armenio
        bengalí
        bielorruso
        birmano
        bosnio
        bretón
        búlgaro
        canarés
        catalán
        checo
        chino
        cingalés
        coreano
        cree
        croata
        danés
        eslovaco
        esloveno
        español
        estonio
        finés
        francés
        gallego
        galés
        gaélico escocés
        georgiano
        griego
        groenlandés
        gujarati
        hebreo
        hindi
        húngaro
        indonesio
        inglés
        irlandés
        islandés
        italiano
        japonés
        kurdo
        letón
        lituano
        macedonio
        malayalam
        malayo
        maltés
        marathi
        neerlandés
        nepalí
        noruego
        oriya
        persa
        polaco
        portugués
        punjabí
        retorrománico
        rumano
        ruso
        sami meridional
        sami septentrional
        serbio
        setchwana
        shona
        sindhi
        sueco
        swahili
        tamil
        telugu
        turco
        ucraniano
        urdu
        uzbeko
        vasco
        vietnamita
        xhosa
        yídish
        árabe
    • Por País 
      • Albania
        Alemania
        Andorra
        Angola
        Arabia Saudí
        Argelia
        Argentina
        Armenia
        Australia
        Austria
        Bahréin
        Bangladesh
        Bielorrusia
        Bolivia
        Bosnia-Herzegovina
        Botsuana
        Brasil
        Bulgaria
        Burundi
        Bélgica
        Camboya
        Canadá
        Chile
        China
        Chipre
        Colombia
        Corea del Sur
        Costa Rica
        Costa de Marfil
        Croacia
        Cuba
        Dinamarca
        Egipto
        Emiratos Árabes Unidos
        Eslovaquia
        Eslovenia
        España
        Estados Unidos
        Estonia
        Etiopía
        Finlandia
        Francia
        Georgia
        Ghana
        Grecia
        Groenlandia
        Guatemala
        Guinea-Bissau
        Haití
        Honduras
        Hungría
        India
        Indonesia
        Iraq
        Irlanda
        Irán
        Islandia
        Israel
        Italia
        Jamaica
        Japón
        Kenia
        Kuwait
        Letonia
        Libia
        Lituania
        Luxemburgo
        Líbano
        Macedonia
        Malasia
        Malaui
        Malta
        Marruecos
        Martinica
        Moldavia
        Montenegro
        Mozambique
        Myanmar
        México
        Nigeria
        Noruega
        Nueva Zelanda
        Omán
        Pakistán
        Palestina
        Paraguay
        Países Bajos
        Perú
        Polonia
        Portugal
        Puerto Rico
        Reino Unido
        República Checa
        República Democrática del Congo
        República Dominicana
        Rumanía
        Rusia
        Santa Lucía
        Santo Tomé y Príncipe
        Senegal
        Serbia
        Singapur
        Siria
        Sri Lanka
        Sudáfrica
        Suecia
        Suiza
        Taiwán
        Trinidad y Tobago
        Turquía
        Túnez
        Ucrania
        Uruguay
        Uzbekistán
        Venezuela
        Vietnam
        Yemen
        Zambia
        Zimbabue
  • POEMAS
    • Por Idioma 
      • afrikaans
        albanés
        alemán
        amárico
        arahuaco
        armenio
        bengalí
        bielorruso
        birmano
        bosnio
        bretón
        búlgaro
        canarés
        catalán
        checo
        chino
        cingalés
        coreano
        cree
        croata
        danés
        eslovaco
        esloveno
        español
        estonio
        finés
        francés
        frisón
        gallego
        galés
        gaélico escocés
        georgiano
        griego
        groenlandés
        gujarati
        hebreo
        hindi
        húngaro
        indonesio
        inglés
        irlandés
        islandés
        italiano
        japonés
        kurdo
        lenguas sorbias
        letón
        lituano
        lushai
        macedonio
        malayalam
        malayo
        maltés
        maorí
        marathi
        neerlandés
        nepalí
        noruego
        oriya
        persa
        polaco
        portugués
        punjabí
        retorrománico
        romaní
        rumano
        ruso
        sami meridional
        sami septentrional
        serbio
        setchwana
        shona
        sindhi
        sueco
        swahili
        tamil
        telugu
        tumbuka
        turco
        ucraniano
        urdu
        uzbeko
        vasco
        vietnamita
        xhosa
        yídish
        árabe
    • En Traducción 
      • abjasio
        afar
        afrikaans
        albanés
        alemán
        alemán suizo
        araucano
        armenio
        asamés
        bengalí
        bereber
        bielorruso
        bosnio
        bretón
        buriat
        búlgaro
        cachemiro
        canarés
        catalán
        checheno
        checo
        chino
        chuvash
        cingalés
        coreano
        corso
        croata
        danés
        duala
        escocés
        eslovaco
        esloveno
        español
        esperanto
        estonio
        finés
        francés
        gallego
        galés
        gaélico escocés
        georgiano
        griego
        gujarati
        haitiano
        hebreo
        hindi
        húngaro
        indonesio
        inglés
        irlandés
        islandés
        italiano
        japonés
        kazajo
        kirghiz
        kumyk
        kurdo
        latín
        lenguas sorbias
        letón
        lezgiano
        lituano
        lushai
        macedonio
        malayalam
        malayo
        maltés
        marathi
        maya
        mongol
        neerlandés
        nepalí
        noruego
        occitano
        oriya
        persa
        polaco
        portugués
        retorrománico
        romaní
        rumano
        ruso
        sami meridional
        sardo
        serbio
        shona
        sindhi
        sueco
        swahili
        sánscrito
        tamil
        tayiko
        telugu
        tetún
        turco
        ucraniano
        udmurt
        urdu
        uzbeko
        vasco
        vietnamita
        yakut
        árabe
    • Generos y Aspectos
      • Poesía Experimental
      • Poesía Concreta
      • Poesía Sonora
      • Poesía Visual
      • Proyectos de Poesía
      • Series y Ciclos
      • Poesía para Niños
      • Poesía con Humor
      • Poesía Narrativa
      • Poemas sobre Poética
      • Ecopoesía
      • Poesía Política
      • Poesía Erótica
      • Dialectos
      • Performace
      • Con Música / Audio
      • Spoken word / Rap
      • translingual / hybrid / Pidgin
    • Formas y Términos Poéticos
      • Oda
      • Haiku / Tanka
      • Collage / Montaje
      • Dinggedicht
      • Poema en Prosa
      • Poema con Rima
      • Renshi
      • Sextina
      • Sextina
      • Terceto
      • Villanelle
      • Ghazal
      • Balada
    • Temas
      • Sociedad
        • Identidad (colectiva)
        • Tradiciones
        • Patria
        • Ciudad y la vida urbana
        • Historia
        • Política
        • Guerra
        • Exilio
        • Economía
        • Crítica Social
      • Vida y Relaciones
        • Familia
          • Parto
          • Niño
          • Madre
          • Padre
        • Infancia y Adolescencia
        • Edad
        • Memoria
        • Identidad (individual)
        • Género y Sexualidad
          • Mujer
          • Mujer
          • Sexo y Erotismo
          • Hombre
        • Amistad
        • Amor
        • Matrimonio
        • Conflictos de relación
        • Laboral
        • Enfermedad
        • Cuerpo
        • violencia
        • Pérdida y separación
        • Muerte y Tristeza
        • Funeral
        • Religión y Espiritualidad
        • Soñar
        • Viajes
        • Tiempo
        • Comidas y Bebidas
        • Alcohol y drogas
      • Ciencia y Cultura
        • Arquitectura y Diseño
        • Poetas y Poesía
        • Arte y Pintura
        • Literatura y Lectura
        • Mitos y Leyendas
        • Medicina y Ciencia
        • Música
        • Mitología
        • Filosofía
        • Fotografía y Cine
        • Cultura Popular
        • Lenguaje
        • Danza y Teatro
        • Narración (de poesía)
      • Naturaleza
        • Primavera
        • Verano
        • Otoño
        • Invierno
        • Paisaje
        • Agua
        • Animales
        • Plantas
      • Rubato
  • NUEVO
    • Poemas
    • Autores
    • Traducciones
Iniciar Sesión
  •  

Jürgen Nendza

Piegaresische Fenster I-VI

  • 1 WIE EIN LUFTSCHIFF | Traducciones: konl
  • 2 DIE KOHLEZEICHNUNG | Traducciones: kofrnl
  • 3 ABENDS | Traducciones: kofrnl
  • 4 Welthölzer | Traducciones: ko
  • 5 Piegaresische Fenster I-VI | Traducciones: csnlenmk
  • 6 Hinterland I-IV
  • 7 Dein Lippenflimmern | Traducciones: nlenmkfr
  • 8 An manchen Tagen | Traducciones: nlmkenfr
  • 9 Apfel und Amsel | Traducciones: nlenmkfr
  • 10 "...sagen die Luftwurzeln" | Traducciones: nlenmkar
  • 11 Deine Schrittspur | Traducciones: en
  • 12 Das Fahrwasser | Traducciones: en
  • 13 Picknick I-IX | Traducciones: en
Idioma: alemán
Traducciones: checo (Piegarská okna), neerlandés (Piegarese vensters), inglés (Piegaran Windows*), macedonio (Пиегарски прозорец)
  • play
  • pause
Update Required To play the media you will need to either update your browser to a recent version or update your Flash plugin.

Piegaresische Fenster I-VI

I


Biegsam. Den Wegrand patrouilliert die Wilde Karde,
aber sie reicht nicht aus zum Aufkratzen des Stoffes,

damals nicht, heute nicht. Also weiter  
Anfragen an die Vegetation: Immergrün, Macchia

zwischen Blüten und Wunden, aus der die Erinnerung
zu ergänzen beginnt und evakuiert

die Gegenwart im Unterholz für eine Geschichte
des Widerstands zum Beispiel, die mitläuft

durchs Vokabular, gegenüber den Hügel hinauf
zum römischen Weiler, wo wir den Tempel Dianas

sehen im Zitat und mit jedem Wort
ein Labyrinth, in dem die Zeit sich verliert,

bevor sie uns vor die Füße legt Wegwarte,
Patronen.


II


Patronen. Die Dämmerung ist wieder Schußfeld
gewesen. Doch jetzt ist das Gelände frei:

Die Hunde schlafen hinter den Steineichen,
an deren Blutstamm wir Hirschkäfer sammeln,

am Totholz Legenden vom Feuerflug. Die Hitze
schnürt ihr Korsett, staut Ginsterlicht auf,

Reisighaut, Hügel und Tal: eine Vertikalität
verlassen vom Wind. Gut organisiert

nehmen Ameisen Maß an unseren Füßen,
und wie eine Ausweichbewegung zieht deine Stimme

einen anderen Horizont. Fluchtpunkt ist die Artistik
der Vögel, die uns weiterführt zum Anblick einer

Schwalbe knapp über dem Pool: Ein Wellenmikado reflektiert
auf ihrer weißen Brust. So fliegt das Wasser davon, sagst du

mit einer Leichtigkeit, die ringsum abtauchen läßt Hügel,
Legenden.


III


Legenden. Ich denke an Wässergräben englischer
Gärten. Unbegehbar ihre eingebundene Weite,

und nur ein kleiner Schritt zu den Zwischenräumen
der Worte. Wieder sind es Motive der Entfernung,

die so nah ihre Muster aufschlagen: Der Segelfalter
legt seinen Halbmond in die Wölbung deiner Brauen,

berichtet vom Bogenschlag filigraner Lünetten. Später,
am Haus, bleibst du im Türrahmen gelehnt. Eine Figur

zwischen Kommen und Gehen, die hinunterschaut
zum versteinerten Fluß: Durchtrocknendes Licht, das ausblüht

Salz und jede Bewegung einzufärben droht ins Verharren.
Dann richten sich Fürstenhöfe ein auf den Hügeln,

arkadische Szenen, Märchenbilder, im Silber des Ölbaums
Tonwerte.
 

IV


Tonwerte. Längst haben sich Vannuccis Farben gelöst
von ihren Motiven, irren herum oder erforschen

den Zweifel. Wir kauen Rosmarinbrot.Du erzählst
von der Blütezeit piegaresischer Glasmacher,

als deine Worte abgleiten ins Schmirgeln
meiner Kiefer und einsetzt der Gesang der Stieglitze

vom Morgen, der scherbelnd im Halbschlaf
durch die Säulenzypressen fällt, als die Glocke

der Pfarrkirche mager zu nagen beginnt am Signalton
rangierender Baustofftransporter im Tal

und zehnmal die Zeit in der Zeit wiederholt. Wachwerden
hinter piegaresischem Glas, denke ich, als du

noch sagst: für die Domfenster verwendet, in
Orvieto.
 

V


Orvieto. Nachmittags im Kellersystem. Tuffgestein,
Porzellanerde, im Kühlfach der Gänge gestapelte

Fristen. Es verläuft noch etruskisches Wasser
unter den Einfluglöchern bei der Ankunft

im zehntausendfach gurrenden Vorratslager
für das Zentrum darüber, das sich ausspricht

im Blutwunder gegen Ketzer. Auf vulkanischem Fels
gehen wir an Deck. Das Schiff  aus Kalkstein, Basalt,

als wäre die arabische Schönheit gekommen,
und wir bewundern Signorellis Liebe zum Detail

abgründiger Menschennatur, während
draußen auf den Bildschirmen sich fortsetzt

die Anatomie der Übergriffe: In Genua,
sehen wir, werden Gefangene gemacht

zwischen Denken und Sprechen,
Tote.


VI


Tote. Wie liegengeblieben erscheint uns die Landschaft
auf dem Rückweg. Aufgerissen neben der Fahrbahn die Erde.

Kabeltrommeln, Verbindungsgräben. Für einen Augenblick
weißt du nicht, ist es Stau oder Prozession, was die Motoren

zueinander schiebt. Wir biegen ab in die späte Sonne.
In der Anlage Zypressen, nacktsamiges Immergrün,

flammende Kronen. Dein Schatten geht dir jetzt voran.
Schweigend sein Metronom, und längs der Körperlinien

lachsfarben unsere Aufschüttung der Lust. Wir krümmen
die Nacht, den Raum, das Fenster geöffnet. Später

blenden Scheinwerfer auf vom Hügel gegenüber, häuten
die Serpentine, und wir sehen uns wieder in einer Renaissance

des Lichts, verteilt zwischen Blüten und Wunden, so
biegsam.

© Jürgen Nendza
De: Haut und Serpentine
Weilerswist: Landpresse , 2004
Producción de Audio: M.Mechner / literaturWERKstatt berlin 2005

Traducciones:

Idioma: checo

Piegarská okna

I


Ohebný. Po škarpách hlídkuje divoký bodlák,
látku ale nedokáže potrhat,

nedokázal to tehdy ani dnes. Takže další
dotazy na vegetaci: zelený dub, macchie

mezi květy a šrámy, z níž vzpomínka
začíná doplňovat a evakuovat

přítomnost v křoví například
do jednoho příběhu vzpoury, který

probíhá slovníkem, nahoru přes protější pahorek
k římské osadě, kde vidíme

citovaný Dianin chrám a každým slovem labyrint,
v němž se ztrácí čas,

dřív než nám pod nohy rozhodí čekanky,
nábojnice.


II


Nábojnice. Stmívání opět poskytlo
prostor ke střelbě. Teď však je terén volný:

psi dřímou za zimními duby,
z jejichž krvavých kmenů sbíráme roháče

a s mrtvým dřevem legendy o letu jisker.
Teplota stoupá a šněruje si korzet, vzdouvá

světlo kručinek, kůru roští, vrch i údolí:
vertikalita opuštěná větrem. V bezchybné

součinnosti nám mravenci poměřují nohy
a jako posun výhybky přitahuje tvůj hlas

jiný obzor. Úběžníkem je vlaštovčí artistika,
která nás vede až k pohledu na jednu vlaštovku

těsně nad bazénem: reflexe mikáda vln
na bílé hrudi. Tak odlétá a mizí voda, říkáš

s lehkostí, s níž kolem nás zvolna mizí vrchy,
legendy.


III


Legendy. Na vodní strouhy anglických zahrad
myslím. Neschůdnost jejich regulované šíře

a jenom krůček k meziprostorům
slov. Opět jsou to motivy vzdálenosti,

které tu poblíž rozvinuly vzory: otakárek
složil svůj půlměsíc do vzklenutí tvých brv

a zkoumá oblouk lunet z filigránu. Pozděj,
u domu, se opíráš o veřeje. Postava mezi

příchodem a odchodem, jež shlíží
na zkamenělou řeku: Světlo jak troud

dokvétá solí a hrozí zbarvit každé gesto
v ustrnutí. Pak se na pahorcích tyčí knížecí dvory,

pastýřské scény, pohádkové obrazy, ve stříbře lolivovníku
tónování.


IV


Tónování. Už dávno se odpoutaly Vannucciho barvy
od svých motivů, bloudí kolkolem či zkoumají

pochybnosti. Žvýkáme rozmarínový chléb a ty vyprávíš
o zlaté době piegarských sklářů

a tvá slova kloužou do skřípotu
mých čelistí za stehličího zpěvu

o zítřku, jenž v střepech polospánkem
propadá sloupovím cypřišů, když zvon

farského kostela začíná nahlodávat signály
transportu stavebního materiálu v údolí

a desetkrát násobí čas časem. Procitnout
za piegarskými skly, říkám si, když ty

ještě prohodíš: jsou z nich chrámová okna
v Orvietu.


V


V Orvietu. Odpoledne ve sklepení. Tufová hornina,
porcelánová hlína, v mraznici chodeb uskladněné

lhůty. Pod průduchy proudí ještě
etruská voda. Tisícerými hlasy

vrká skladiště městského centra,
promlouvajícího zázraky krve

proti kacířům. Na sopečné skále
vycházíme na palubu. Loď z vápence a čediče,

jako by dorazila jakási arabská kráska
a my obdivujeme Signorelliho lásku k detailu

propastné lidské povahy, zatímco
venku na obrazovkách dál probíhá

anatomie přehmatů: v Janově dělají,
jak vidíme, z lidí zajaté

mezi myšlením a řečí,
mrtvé.


VI


Mrtvé. Na cestě zpět nám připadá krajina
jak utkvělá. Vedle vozovky zeje země.

Bubny kabelů, spojovací stoky. Na okamžik
nevíš, zda se motory sunou blíž k sobě

v zácpě či procesí. Zahýbáme do pozdního slunka.
V parku cypřiše, nahosemenné duby,

planoucí koruny. Stín teď běží před tebou.
Jeho metronom mlčí a podél linií těla

se vrší naše rozkoš v barvě lososa.
Zakřivená noc, prostor, otevřené okno. Pak

světlomety z protějšího vršku prudce stáhnou
kůži ze zákruty a my se opět ocitáme

v renesanci světla, mezi květy a šrámy, každý tak
ohebný.

Přeložila Michaela Jacobsenová
Idioma: neerlandés

Piegarese vensters

I

Buigzaam. Langs de berm patrouilleert de wilde kaarde,
maar is niet voldoende om de stof te ruwen,

toen niet, vandaag niet. Dus verder maar
navraag bij de vegetatie: maagdenpalm, macchia

tussen bloesems en wonden waaruit de herinnering
aanvullingen aandraagt en evacueert

het heden in het kreupelhout voor een verhaal
van het verzet bijvoorbeeld dat meeloopt

door de gebezigde taal, aan de overkant op de heuvel
bij het Romeinse gehucht waar we de tempel van Diana

zien in het citaat en met elk woord
een labyrint waarin de tijd verloren gaat

alvorens ze ons in de weg legt wilde cichorei,
patronen.
 


II

Patronen. De schemering is weer schootsveld
geweest. Maar nu is de baan weer vrij:

de honden slapen achter de steeneiken,
bij hun bloedstam zoeken we vliegende herten,

bij het dode hout legendes vleugels van vuur. De hitte
rijgt haar korset, stuwt bremlicht op,

kreupelhuid, heuvel en dal: een verticaliteit
door de wind verlaten. Goed georganiseerd

nemen mieren onze voeten de maat
en als een ontwijkend gebaar tekent je stem

een andere horizon. Als verdwijnpunt de kunstvlucht
van de vogels, die ons brengt naar het zien van

een zwaluw net boven het zwembad: een mikadospel reflecteert
op zijn witte borst. Zo vliegt het water weg, zeg je

met een gemak dat de heuvels om ons heen doet verzinken,
legendes.
 


III

Legendes. Ik denk aan waterwerk van Engelse
tuinen. Onbegaanbaar hun beperkte verte,

en maar één pas verwijderd van de spaties tussen
de woorden. Weer zijn het de motieven van afstand

die zo dichtbij hun patroon openslaan: de koningspage
legt zijn halve maan in de welving van je wenkbrauwen,

meldt de brugboog van filigrane lunetten. Later,
bij het huis, sta je geleund in de deuropening. Een figuur

tussen komen en gaan, die neerkijkt op de
versteende rivier: daar doorheen drogend licht dat uitbloeit

zout en elke beweging dreigt in te kleuren in het volharden.
Dan installeren zich vorstenhoven op de heuvels,

arcadische scènes, sprookjesbeelden, in het zilver van de olijfboom
schakeringen.
 


IV

Schakeringen. Al lang kwamen Vanucci's kleuren los
van hun motieven, dwalen rond of onderzoeken

de twijfel. Wij kauwen op rozemarijnbrood. Jij vertelt
van de bloeitijd van Piegarese glazeniers,

als je woorden afglijden bij het fijnmalen
van mijn kaken en de vinken beginnen te zingen

over de ochtend die kletterend nog half in slaap
door de zuilencipressen valt, als de klok

van het kerkje mager gaat knagen aan het waarschuwingssignaal
van rangerende bouwtruckers in het dal

en tienmaal de tijd in de tijd herhaalt. Ontwaken
achter Piegarees glas, denk ik, als jij

nog zegt: gebruikten ze voor de vensters van de dom, in
Orvieto.
 


V

Orvieto. Later op de middag in het gangenstelsel. Tufgesteente
porseleinaarde, in het koelvak van de krochten gestapelde

termijnen. Er sijpelt nog Etruskisch water weg
onder de vlieggaten bij aankomst

in het tiendduizendvoudig kirrende depot
voor het centrum daarboven dat zich uit

in het bloedwonder tegen ketters. Op de vulkanische rots
gaan we aan dek. Het schip van kalksteen, basalt,

alsof de Arabische schoonheid was gekomen
en we bewonderen Signorelli's liefde voor het detail

van 's mensen onpeilbare natuur, terwijl
buiten op de beeldschermen weer doorgaat

de anatomie van de inbreuk: in Genua,
zien we, worden arrestaties verricht

tussen denken en spreken,
doden.
 


VI

Doden. Als gestrand vertoont zich het landschap
op onze terugweg. Naast de rijbaan opengebroken de aarde.

Kabeltrommels, verbindingssleuven. Eén ogenblik lang
aarzel je of het een file is of een processie wat de motoren

naar elkaar toe schuift. We slaan af naar de late zon.
In het plantsoen cipressen, naaktzadige maagdenpalm,

vlammende kronen. Je schaduw loopt nu voor je uit.
Zwijgend zijn metronoom, en langs de lichaamscontouren

zalmkleurig onze ophoping van wellust. Wij krommen
de nacht, de ruimte, het raam wijd open. Later

flitsen schijnwerpers op aan de overkant op de heuvel, villen
de haarspeldbocht, en wij zien elkaar terug in een renaissance

van licht, verdeeld tussen bloesems en wonden, zo
buigzaam.

Vertaling: Ard Postuma
Idioma: inglés

Piegaran Windows*

I


Pliable. The card thistle patrols the side of the path,
but is unable to tease open the material,

not then, not today. So further
inquiries about the vegetation: evergreen, scrub

between flowers and wounds, from which memory
begins completion, and evacuates

the present to the undergrowth for a story
of resistance, for example, which runs

through the vocabulary, opposite the hill and up
to the Roman village, where in quotation

we see the Temple of Diana, and with each word
a labyrinth in which time loses itself

before it lays at our feet chicory,
cartridges.
 

II


Cartridges. The dusk has been a firing range
once more. But now the ground is free:

the dogs are sleeping behind the holm oaks,
from whose trunks we collect stag beetles,

and from dead wood legends of fiery flight. The heat
tightens its corset, obstructs gorse lights,

brushwood bark, hill and valley: a verticality
deserted by the wind. Well organized

ants take the measurement of our feet,
and your voice, like evasive action, charts

another horizon. In the vanishing point lies the artistry
of birds that leads us on to the view of a swallow

low over the pool: the play of ripples reflected
on its white breast. That´s how the water flies away,

you say lightly, sinking hills all round us,
legends.

III


Legends. I think of the moats in English
gardens. Their bound breadth impassable,

and just a short step to the spaces between
words. Once again, themes of distance

open up their patterns so close by: the swallowtail
lays its half-moon in the curve of your brows,

tells of the arched span of filigree lunettes. Later
back home, you lean in the door frame waiting. A figure

between coming and going, looking down
at the petrified river: drying light that fades

salt and threatens to tinge every movement in arrest.
Then princes set up their courts on the hilltops,

arcadian scenes, fairytale pictures in the silver of the olive´s
tonal values.
 

IV


Tonal values. Long ago Vannucci´s colours freed themselves
from their themes, they wander about or explore

doubt. We chew on rosemary bread. You talk about
the heyday of the Piegaran glassmakers,

while your words slip on the sanding
of my jaw, and the goldfinches begin their song

of the morning that falls fragmented, half asleep
through the cypress columns, while the church

bell begins to gnaw thinly at the signal sounds
of contractors´ reversing trucks in the valley

and repeats the time tenfold in the time. To wake up
behind Piegaran glass, I think, while you are

still saying: used for the cathedral windows at
Orvieto.

V


Orvieto. An afternoon in the catacombs. Tuff,
china clay, the passageway freezers are stacked

with deadlines. On arrival Etruscan water
still flows beneath the pigeonholes among

the ten thousands cooings of the storeroom
for the base above, which pronounces

against heretics in a miracle of blood. We go on deck
on volcanic rock. A ship of chalk, basalt,

as though the Arabian beauty had come,
and we admire Signorelli´s love of the details

of hateful human nature, while
outside on the screens is continued

the anatomy of attacks: in Genoa,
we see, prisoners are being taken

between thought and speech,
the dead.
 


VI


The dead. The landscape seems to have been
left behind. The earth beside the road ripped open.

Cable drums, communicating trenches. For a moment
you don´t know, if it´s a jam or a procession that´s pushed

engines together. We turn off into the late sunshine.
In the park cypresses, gymnospermous evergreens,

flaming crowns. Your shadow is walking ahead of you now.
Its metronome silent, and along the lines of the body

salmon coloured the deposit of desire. We arch
the night, the room, the window open. Later

from the hill opposite headlights full on skin the snaking
road, and we see each other again in a renaissance

of light, shared out between flowers and wounds, so
pliable.
 



*Piegaran Windows: Piegaro is a small town in Umbria
whose glasmakers were famous as early as the 14th century
for the quality of their work

Translated by Richard Martin
Idioma: macedonio

Пиегарски прозорец

Пиегарски прозорец

 

 

I

 

Свитливо. По работ на патот патролира дива чешлика,

но не е доволна за да ја нагребе материјата,

 

ни порано, ниту денес. Значи и понатаму

прашања до вегетацијата: зимзелена, макија

 

меѓу цутови и рани, а од неа сеќавањето

започнува да се надополнува и ја евакуира

 

сегашноста во честарот заради една приказна

на отпорот, на пример, која нè придружува

 

низ вокабуларот, наспроти ридјето угоре

кон римската месност, каде храмот на Дијана

 

го гледаме во цитат и со секој збор

по еден лавиринт во кој времето се губи,

 

пред до нозете да ни постави цикорија,

куршуми.
II

 

Куршуми. Самракот повторно бил бојно

поле. Сепак сега областа е слободна:

 

кучињата спијат зад зелените дабови

од чии плачни стебла собираме еленчиња,

 

врз гнилите дрвја легенди за огнениот лет. Жегата

го врзува својот корсет, складира светлина од смилот,

 

кора од прачки, брдо и долина: вертикалност

напуштена од ветрот. Добро организирано

 

мравките ни земаат мера од стапалата,

и како избегнувачко движење твојот глас

 

повлекува друг хоризонт. Прибежиште е артистиката

на птиците која нè води потаму до призорот на

 

ластовицата ниско над базенот: микадо од бранови одразено

врз нејзините бели гради. Така водата ни одлетува, велиш

 

со леснотија која сè наоколу потопува, брда,

легенди.

III

 

Легенди. Мислам на водните канали во англиските

градини. Непроодна е нивната врзана шир,

 

а само мал чекор до меѓупросторите на зборовите.

Повторно се мотивите на растојанието оние,

 

кои сосема близу ги отвораат своите шари: Пругавата пеперутка

ја положува својата полумесечина во сводовите на твоите веѓи,

 

известува за лаковите на лунетите. Подоцна кај куќата,

остануваш потпрена на рамката од вратата. Појава

 

меѓу доаѓање и одење, која гледа надолу кон

скаменетата река: светлина која пресушува, процутува

 

сол и се заканува секое движење да го обои во траење.

Потоа на брдата се издигнуваат кнежевски дворци,

 

аркадиски сцени, слики од бајки, во среброто од маслината

тонални вредности.

IV

 

Тонални вредности. Уште одамна боите на Ванучи се одвоиле

од своите мотиви, лутаат наоколу или го истражуваат

 

сомнежот. Џвакаме леб со розмарин. Раскажуваш

за времето на процутот на пиегарските стаклари,

 

кога твоите зборови се зализгаа во шкрипењето

на мојата вилица и кога зазвучи појот на биљбиљите

 

на утрото, кое распарчувајќи се во полусон

паѓа низ кипарисите, кога камбаната на парохиската

 

црква почнува да го подјадува сигналниот тон на

ранжирање градежни транспортери во долината

 

и десетпати го повторува времето во времето. Да се остане

буден зад пиегарското стакло, си мислам, кога ти

 

уште велиш: употребено за прозорците на катедралата, во

Орвието.

 

 

V

 

Орвието. Попладне во подрумскиот систем. Туфа камења,

порцеланска земја, во ладилникот наталожени рокови

 

за следни постапки. Сè уште минува етрурска вода

под влезните отвори кога се пристигнува

 

во десетиците илјади магацински гукања

за центарот над него, кој себеси се произнесува

 

преку крвави реликвии против кривоверци. Врз вулканската

карпа одиме на палуба. Бродот од варовник, базалт,

 

небаре ни дошла арапската убавица, а ние ѝ се

восхитуваме на љубовта на Сињорели кон детаљот

 

на поганата човечка природа, додека

надвор на екраните продолжува

 

анатомијата на напади: во Џенова

гледаме, затвореници се создаваат

 

меѓу мислење и говорење,

мртовци.

VI

 

Мртовци. Небаре напуштен ни се чини пејзажот

додека се враќаме. Почва распарана покрај коловозот.

 

Барабанење од кабли, ровови за поврзување. Цел еден миг

не знаеш дали е колона или поворка, она што едни до други ги

 

доближува моторите. Скршнуваме кон доцното сонце.

Во областа кипариси, голосемена зеленика,

 

пламени крошни. Сенката сега оди пред тебе.

Нејзиниот метроном е молчалив, а долж телесните линии

 

нашето румено испуштање сладостраст. Ја свиваме

ноќта, просторот, прозорецот отворен. Подоцна

 

нè заслепуваат фарови отспротива од ридот, ја дерат

серпентината, а ние повторно се гледаме во ренесанса

 

на светлината, распространета меѓу латици и рани, толку

свитлива.

 

Translated by Elizabeta Lindner
Último Poema
   (Welthölzer)
5 / 13
Próximo Poema
(Hinterland I-IV)   
Escuchar todos los Poemas

Jürgen Nendza

Foto © gezett.de
* 28.07.1957, Essen, Alemania
Vive en: Aachen, Alemania

Jürgen Nendza wurde am 28. Juli 1957 in Essen geboren. Er studierte Deutsche Philologie, Neuere Dt. Literaturgeschichte und Philosophie in Aachen. Er lebt heute als freier Autor in Aachen.

Nendza schreibt Gedichte, Hörspiele, Erzählungen, Features und ist als Herausgeber tätig.

                                                                                                                                                                                                         
 Foto © gezett.de
Publicaciones
  • Wort und Fiktion

    Eine Untersuchung zum Problem der Fiktionalität in der Sprachzeichenkommunikation

    Aachen : Alano Verlag, Rader-Publikationen, 1992

  • Glaszeit

    Gedichte

    Andernach : Atelier-Verlag, 1992

  • Finistère

    Gedichte, deutsch-französisch

    Andernach : Atelier-Verlag, 1993

  • Landschaft mit Freizeichen

    Gedichte. Mit Abbildungen von Reiner Nachtwey

    Weilerswist: Verlag Landpresse, 1996

  • und am Satzende das Weiß

    Gedichte

    Weilerswist: Verlag Landpresse, 1999

  • Die Kleine Frau Marie

    Bad Honnef : Horlemann, 2000

  • Eine andere, eine Nacht

    Erzählung

    Weilerswist: Verlag Landpresse, 2002

  • und am Satzende das Weiß

    Gedichte

    Aachen : Rimbaud Verlag, 2004

  • Haut und Serpentine

    Gedichte

    Weilerswist: Verlag Landpresse, 2004

  • Die Gelegenheit der Wiese / The Chance of the Meadow

    Ausgewählte Gedichte / Selected Poems

    Deutsch/ Englisch. Aus dem Deutschen übertragen von Richard Martin

    Weilerswist: Verlag Landpresse, 2007

  • Die Rotation des Kolibris

    Gedichte

    Weilerswist: Verlag Landpresse, 2008

  • Vlieggeluid/Flugtöne

    Gedichte. Deutsch/Niederländisch

    Aus dem Deutschen übertragen von Ard Posthuma. Mit einem Nachwort von Alexander von Bormann

    Maastricht: Maastricht International Poetry Series, 2008

  • Apfel und Amsel

    Gedichte

    Leipzig: Poetenladen Verlag, 2012

  • Jürgen Nendza / Hajo Steinert (Hg.): Stadtlandfluss

    111 Dichterinnen und Dichter aus Nordrhein-Westfalen. Eine Lyrikanthologie

    Düsseldorf: Lilienfeld Verlag, 2014

  • Во некои денови / An manchen Tagen / On Some Days

    Selected poems by Jürgen Nendza in Macedonian, English and German. Translated by Elizabeta Lindner and Richard Martin

    Skopje: Edition EvaTas, book 17, 2014

  • Zomer nog in de laatste appels

    Gedichten

    Aus dem Deutschen übertragen von Ard Posthuma

    Amsterdam/Maastricht: Azulpress, 2015

  • Mikadogeäst

    Gedichte aus 20 Jahren

    Mit einem Nachwort von Jürgen Egyptien

    Leipzig: Poetenladen Verlag: 2015

  • PICKNICK

    Gedichte

    Leipzig: Poetenladen Verlag. 2017

Premios
  • 1998 Literaturstipendium des Landes NRW

  • 1998 Lyrikpreis Meran

  • 2003 Amsterdam Stipendium

  • 2004 Amsterdam Stipendium

  • 2011 Literaturstipendium der Kunststiftung NRW

  • 2015 Literaturstipendium der Kunststiftung NRW

  • 2018 Christian-Wagner-Preis

Marcar poema / agregar à lista

marcado eces

All public lists

Gedicht schon auf Favoritenliste

If you want to remember or list a poem, become a community member.

Register now
Más poetas de Alemania Más poemas de alemán Las traducciones a alemán Jürgen Nendza Poeta como traductor

Poema Aleatorio

PUSH!

gedicht page complete: (0,128s)
  • Acerca de
  • Correo electrónico Informativo
  • Blog
  • Enlaces
  • Producido por
lyrikline é um projeto da Literaturwerkstatt de Berlim em cooperação com os parceiros da rede internacional do lyrikline