Ondřej Buddeus 
Translator

on Lyrikline: 4 poems translated

from: german to: czech

Original

Translation

[O elefantischer Pan im Porzellantrakt der Musen]

german | Steffen Popp

 

O elefantischer Pan im Porzellantrakt der Musen
hinter den Schleiern suchst du Gesang, übst dich
in Gedanken: »Wir sind
            ein Gespräch«, sagst du, »Wir sind
                                                                      Elefanten«

und bist ganz allein mit diesen Sätzen
einsamer als Dialoge, Dickhäuter
einsamer als die Elektrogeräte des Weltalls

stromsparende Lampen, Wärmepumpen
verwahrlost und hungrig nach Liebe kommen sie
langsam heran aus dem unendlichen Dunkel

an deiner Raumkapsel, ihren geheimen Sprossen
an deinen klugen Händen und Knien
deinen schlafenden Füßen, geträumten Flügeln
reiben sie ihre Felle aus Chrom und Kunststoff …

Die angelernte Hilflosigkeit der Gegenstände
Unmöglichkeit einer Berührung

das Lied, unter seiner Nachtmütze aus Sternen
bewegt es den einsamen Boiler, den irrenden
                                                                       Ventilator
dein irrendes Auge
auch

in eine Nestgemeinschaft ohne Strom
ohne Gedanken
nur gravitierende Körper, ihre beinahe
staatenbildende Panik vor dem Winter.

© kookbooks
from: Kolonie Zur Sonne. Gedichte
Idstein: kookbooks, 2008
Audio production: 2009, Literaturwerkstatt Berlin

[Ó elefantický Páne v porcelánovém traktu múz]

czech

Ó elefantický Páne v porcelánovém traktu múz
pátráš po popěvku za závoji, cvičíš
myšlenky: „Jsme
                        rozhovor,“ říkáš, „Jsme
                                                                   sloni“

a jsi docela sám s těmito větami
osamělejší než dialogy, tlustokožci
osamělejší než přístroje v kosmu

diodové svítilny, tepelná čerpadla
zpustlá a hladovějící po lásce se váhavě
blíží z nesmírné tmy

o tvou vesmírnou kapsli, její tajné mříže
o tvé chytré ruce a kolena
spící nohy, vysněná křídla
si třou srst z chromu a plastu …

Naučená bezbrannost předmětů
nemožnost doteku

píseň, pod noční čepicí z hvězd
se nese osamělý bojler, zbloudilý
                                           ventilátor
i tvé zbloudilé
oko

v hnízdním společenství bez proudu
bez myšlenek
jen gravitující těla, jejich bezmála
státotvorná panika před zimou.

přeložil Ondřej Buddeus
© Prager Literaturhaus deutschsprachiger Autoren / Pražský literární dům autorů německého jazyka 2011

Rede mit Toten

german | Steffen Popp

 

Zu wenig Mittel, alles zu denken, was geschieht
pflanzliches Schicksal z.B.: Im Tontopf verfault.
Das Intensive, gelangweilt von unseren Stilen
spuckt uns ins Licht, Humus für Geist, Mikroben.

Was ist, sagt das Kind, außer Erinnerung nicht
gegenwärtig im Raum, unausgespuckt in der Zeit
es lernt an diesem Tag die Wörter Nougat
Honduras, Zentralnervensystem, Zwerg Nase.

Es lernt das Wort Babel und vergisst es nicht
nur seinen Sinn, es lernt das Wort Hobel
das Wort Hobelspäne, das Wort Hobelbank.

Signifikant: das Schicksal des Hamsters z.B.
der Spinnen. Das Kind sagt hier nur -kant:
Legt wortgenau Gräber an. Redet so mit Toten.

© kookbooks
from: Kolonie Zur Sonne. Gedichte
Idstein: kookbooks, 2008
Audio production: 2009, Literaturwerkstatt Berlin

Rozhovor s mrtvými

czech

Málo způsobů, jak uvážit vše, co se odehrává
rostlinný osud např.: Shnila v květináči.
Naléhavost sama, omrzelá našimi styly
nás vyplivne do světla, ducha za humus, mikroby.

Dítě říká, co je vně vzpomínek
nepřítomné v prostoru, nevyplivnuté v čase
toho dne se naučí slova nugát
Honduras, centrální nervový systém, trpaslík Nos
.

Naučí se i slovu Bábel a nezapomene je
jen jeho smysl, naučí se slovu hoblík
slovu hobliny, slovu hoblice.

Signifikantní: osud křečka např.
pavouků. Tady dítě vysloví jen –kantní:
Zakládá hroby na slovo přesně. Mluví tak s mrtvými.


přeložil Ondřej Buddeus
© Prager Literaturhaus deutschsprachiger Autoren / Pražský literární dům autorů německého jazyka 2011

Winter, Jerusalem

german | Steffen Popp

 

Ich bete, ich bete, allein
zwischen Grünpflanzen kaue ich Chips, salziges Manna

Stadt, leeres Gebirg, der Mond zielt
mit der Gelassenheit eines Maurers
über die Gräben …

Die Sterne sind matt, eine Brailleschrift
im gelben Hauslicht, unten am Tor stehen die Schinder
ein Haufen Nullen, schneeäugig
verkrachte Dämonen mit Trillerpfeifen –

aber die Welt atmet weiter
an meinem Fenster, kein Fluch
treibt sie aus ihrem Geheimnis
kein Wurm nagt sie an, kein Gebrüll eines heiligen
Rinds
kann sie erweichen! –

feldweit, unter Schneezäunen
sinkt sie zurück, in einen Schlaf aus Granit
auch sinkt das Meer, auch sinken
die großen Meer-Säuger, und alle Engel
sinken zurück
in ihre Schöpfungsgelenke –

in einem Schneeglas, vor mir
stürzt alles ein, schütteln die Sterne sich  
aber nichts mäßigt die Dinge
in ihrem Gewicht, treibt die Dämonen aus
diese Armleuchter –

unten am Tor stehen sie unverwandt
fröhliche Schneetreiber
auf ihre Schaufeln gestützt, spielen Trick-Track  
und ihre Hüte, dort in der Tiefe
schwanken wie Wurfscheiben …

© kookbooks
from: Wie Alpen. Gedichte
Idstein: kookbooks, 2004
Audio production: Literaturwerkstatt 2006

Zima, Jeruzalém

czech

Modlím se, modlím se, sám
mezi květinami chroupu chipsy, slanou manu

město, prázdné pohoří, měsíc
chladnokrevný jak zedník, míří
přes příkopy ...

hvězdy zmatněly, Braillovo písmo
ve žlutém osvětlení, dole u brány trapiči
hromada nul, sněhoocí
zkrachovalci démoni s píšťalkami –

svět ale dál mi dýchá
za oknem, kletba
ho nevypudí z jeho tajemství
červ nenahryže, bučení svaté
krávy
ho neobměkčí! –

do polí, pod sněhové zábrany
svět se ponoří, do spánku z žuly
i moře se ponoří, i velcí
mořští savci, a všichni andělé
se ponoří
do kloubů svého stvoření –

v těžítku sněží, všechno přede mnou
se sesouvá, hvězdy se třesou
ale nic nemírní tíži
věcí, ani nezahání démony
tyhle pitomce –

u brány dole stojí nepohnutě
veselí honáci sněhu
opřeni o lopaty, hrají vrhcáby
a jejich klobouky, tam v hloubce
se chvějí jako vržený disk …

přeložil Ondřej Buddeus
© Prager Literaturhaus deutschsprachiger Autoren / Pražský literární dům autorů německého jazyka 2011

Hotelsituation, langes Liegen

german | Steffen Popp

Herzhoheit, Neon und langsamer Umschlag dieser Waren
– irgendwie nachdenken, irgendwie wach bleiben –

wie das Milieu uns betört, in seinen Höhen und Tiefen
der Abend ist voll von Sprache, aber die Wörter lahmen

die Körper der Pflanzen regenerieren sich, hölzern und
still, trojanische Pferde, liegen wir am Grund der Stadt

so wach, in seinem Schlaf, unser geduldiges Fleisch
kommuniziert mit den Flüssen. Kriechstrom, nahes Ufer

zögernde Haut, das kleine Gefühl macht dich glücklich
Traumzeichen lösen sich aus meinen Jahren wie Laub

maßloser Baumschnee. Lass uns jetzt lange verreisen
zu Wasser, zu Land und zu Luft, lass uns jetzt lange

dieses Hotel nicht verlassen. Nie bei den Sternen, nie
aufhören, in der Musik. Dein Puls, deine Haare fliegen.

© Steffen Popp
from: Kolonie Zur Sonne
Idstein: kookbooks, 2008
Audio production: Literaturwerkstatt 2006

Situace v hotelu, dlouho vleže

czech

Panství srdce, neon a pomalá překládka tohoto zboží
– nějak přemítat, nějak bdít –

okolí nás mámí, výškami i hloubkou
večer je plný řeči, ale slova zchromla

těla rostlin regenerují, prkenně a
tiše, trojští koně, ležíme u dna města

tak bdělí, v jeho spánku, naše trpělivé maso
rozmlouvá s řekami. Vleklý proud, při břehu

váhavá pokožka, ten drobný pocit tě těší
znamení ze sna padají mi z let jako listí

nesmírný sněhový strom. Odjeďme teď na dlouho
k vodě, zemi a vzduchu, náš hotel teď dlouho

neopouštějme. Nikdy ve hvězdách, nikdy
nepřestat, v hudbě. Tvůj tep, vlají ti vlasy.

přeložil Ondřej Buddeus
© Prager Literaturhaus deutschsprachiger Autoren / Pražský literární dům autorů německého jazyka 2011