Makalu

Jsem jako šálek čaje.
Křehká bílá schránka, hořká chuť.
To je jako: nemít své ruce v rukou.
To je jako: být v moci trojhlavého boha.

Láska, říkáš. Makalu, říkám.
Pod ní jsou plantáže černého čaje.
Pod ní je základní tábor,
ve kterém bych měla být.

Ale léto letos nebylo.
A proto ani zima nepřijde.
Černé uhlí ve sklepích spí
a za bílého dne sny se mu zdají.

© Marie Iljašenko
From: Osip míří na jih
Brno: Host, 2015
Audio production: Marie Iljašenko

Makalu

Je suis une tasse de thé.
Une boite blanche et fragile, un gout amer.
C’est comme : ne pas se reprendre en main.
C’est comme : être à la merci du dieu à trois têtes. 

Aime, dis-tu. Makalu, je dis.
En bas, il y a un champ de thé noir.
En bas, il y a un camp de base,
où je devrais être. 

Mais il n’y a pas d’été cette année
L’hiver ne viendra pas.
Le charbon noir dort dans les caves
etrêve d’un jour à marquer d’une pierre blanche.

Traduit par: Guillaume Basset