El Libro, tras la duna X

Comenzaba a saber
(pero sólo del modo en que ignorarlo
es una forma de conocimiento)
que, al igual que el silencio
ha de ser una parte del decir, que al igual
que la visión del cielo
forma parte del cielo,
una nube interior, muy parecida
a la que fluye quieta en la mañana
hecha de transparencia entrecruzada,
se alza hasta la visión
de la nada que somos, y que es todo.
Y la visión del hombre
se llega a transformar en la experiencia
de esta nada que está en ninguna parte.
Es una nube. Sólo
años después sabría que su nombre,
entre otros nombres justos que la llaman
y el nombre conseguido de los nombres,
es la nube clarísima
del no saber, la nube
interna del amor
y la contemplación. Es una nube
oscura y clara a un tiempo,
hecha de cegadora oscuridad.

Por este tiempo comencé a sentir
la sombra de esa nube
ante mí, precediendo
a menudo mis pasos,
y seguirla fue a veces   
un acto de inocencia.
Era sólo una sombra, y ya sentía
su potestad, con todo.  
Aquella nube, aquella
sombra del no saber era un saber.

© Andrés Sánchez Robayna
From: El libro, tras la duna
Valencia: Editorial Pre-Textos, 2002
Audio production: 2002, M. Mechner, literaturWERKstatt berlin

Kniha, za dunou X

Začínal jsem tušit
(ale jen proto, že netušit
je také způsob poznání),
že stejně jako má ticho
být součástí řeči, že stejně
jako vidění nebe
je součástí nebe,
jakýsi vnitřní oblak, velmi podobný
tomu, který klidně plyne ránem,
vzniklý křížením průsvitností,
se vzedme k vidění
nicoty, jíž jsme a která je vším.
A lidské vidění
se dokáže proměnit ve zkušenost
té nicoty, která je nikde.
Je to oblak. Až
po letech se dovím, že jeho jméno,
mezi jinými, jimiž je správně volán,
a jméno vytrysklé z ostatních jmen
je přejasný oblak
nevědomí, niterný
oblak lásky
a rozjímání. Je to oblak
temný a jasný zároveň,
stvořený z oslnivé tmy.

Tehdy jsem začal
stín toho oblaku cítit
před sebou, jak často
vedl mé kroky,
a jít za ním bylo občas
nevinným činem.
Byl to jen stín a už jsem cítil
jeho moc i vše, co k ní patří.
Ten oblak, ten
stín nevědomí byl vědomím.

Přeložil Petr Zavadil
v: Andrés Sánchez Robayna: V těle světa. Fra, Praha 2007.