Božena Správcová
Východ
Východ
Všechno mi tě připomíná:
Kámen v poli, spadlá větev.
Chlapec Spadlá větev.
Chlapec Jestřáb nad lesem,
chlapec Vítr v uších.
Roztřískané zvířátko na silnici. Drobná činnost uvnitř stepi.
Zloduchu ovcí.
Příteli mlhu sedlající.
Všechno mi to připomíná
můj dávný sen o mně:
Ach naschvál těžké boty.
Ach před sebou ukryté drobounké kosti. Hnusné hadry
světlo nepropustí.
Dívka Zakláním šedou hlavu v jízdě na vlcích.
Dívka Nerozeznám lišky od psů, Nerozliším písně od dobytčat.
Už cítí pohyby prvních sebeklamů, vin.
Nechám vás táhnout tou krajinou.
Nemyté, pajdající. Převázané drátem.
Přes drápance stesku, přes pařáty touhy,
přes peřeje studu. Poženete k východu,
probíjet se hlušinou.
Úkolem je:
nepolíbit se silněji, než se na kumpány sluší.
Dívko Ukládá se do mě. Země.
Chlapče Vítají až na dno! Jako zvony znějí všechny studny.
Pálí Rakev slastně otevřená.
Úkolem je:
Stanout lehcí. Vzduchem zasvištět. Uvidět.
Úkolem je
let.