Jan Škrob
tváří ke zdi
tváří ke zdi
naše budoucnost už
byla předem vypleněna
je skoro úplně tma v rohu
stojí trochu mladší žena
s dýkou
tváří ke zdi
potetovaná napjatá
bez bot v červených šatech
nad kolena jakmile
vstoupíš otočí se má
černé oči řekne naše
současnost
je zrada
všimneš si že pláče je
skoro úplně tma v rohu stojí
na špičkách
trochu mladší žena
tváří ke zdi
potetovaná napjatá
bez bot v modrých šatech
nad kolena jakmile vstoupíš
otočí se má modré oči
řekne začínám a
do smrti neskončím vidíš
že se usmívá
je skoro úplně tma
stojíš u okna
venku zuří vánice
celou noc nespíš
sampluješ sníh
bílou vatu