František Benhart

tschechisch

MRTVI FANTJE

mrtvi fantje! mrtvi fantje!
kjer v stepah hušknejo ptice in se razpolovi dan
kjer so kocke glav jadrnice za šepetanje in se vozovi desk odbijajo od skal
kjer so jutra bleščeča kot oči slovanov
kjer se na severu kloftajo bobri da odmeva kot vabilo k smrti
kjer kažejo otroci podplute oči in z besom skačejo po butarah
kjer z odtrganimi rokami plašijo sosedom bike
kjer čakajo mraz v vrsti
kjer smrdi kruh po kisu, ženske po zvereh
mrtvi fantje! mrtvi fantje!
kjer se čekani zabliskajo in zašumijo pravljice
kjer je največja umetnost pribiti sužnja v loku skoka
kjer koruzo zažigajo na ogromnih ploskvah da jo zavoha bog
mrtvi fantje! mrtvi fantje!
kjer so posebne cerkve ptic da se privajajo bremenu duše
kjer prebivalci pri vsakem obroku hrane tleskajo z naramnicami in pod mizo teptajo
                                                                                        svete tekste
kjer so konji črni od saj
mrtvi fantje! mrtvi fantje!
kjer so keglji orodje velikanov ki si trejo mastne dlani ob hlodih
kjer bi šalamuna pozdravili s krikom
mrtvi fantje! mrtvi fantje!
kjer so vsi vratarji rumenokožci da porabijo manj časa za zapiranje oči
kjer prodajalce mesa dotolčejo z loparji in jih ne pokopljejo
kjer teče donava v kino iz kina v morje
kjer je vojaška trobenta znak za pomlad
kjer delajo duše visoke loke in šepetajo v zboru zveri
mrtvi fantje! mrtvi fantje!
kjer je branje utrjeno z gramozom da se sliši če se udari obenj
kjer so drevesa na navoj, drevoredi na sklepe
kjer otrokom že prvi dan po rojstvu zarežejo kožo kot plutovcem
kjer točijo alkohol starkam
kjer si mladina grebe po ustih kot bager po dnu reke
mrtvi fantje! mrtvi fantje!
kjer so matere ponosne in rujejo iz sinov vlakna
kjer so lokomotive polite z losovo krvjo
mrtvi fantje! mrtvi fantje!
kjer luč zgnije in poči
kjer so ministri oblečeni v granit
kjer so čarovniki začarali da so živali padle v košare šakali stoje na očeh vider
mrtvi fantje! mrtvi fantje!
kjer s križi označujejo strani neba
kjer je žito hrapavo in lica zabuhla od požarov
kjer imajo črede usnjene oči
kjer so vsi slapi iz testa, vežejo jih s črnimi trakovi mladih bitij
kjer genijem razbijejo nartne kosti s kavlji za transportiranje lesa
mrtvi fantje! mrtvi fantje!
kjer je fotografiranje omejeno na rastline ki potem rasejo naprej in razženejo papir
kjer se na podstrešjih sušijo slive in kapljajo v stare pesmi
kjer matere vojakov pakete s hrano navijajo na kolo
kjer so čaplje stesane kot atletske postave argonavtov
mrtvi fantje! mrtvi fantje!
kjer pridejo mornarji na obisk
kjer v vilah razgečejo konji, dišijo popotniki
kjer so kahlice po kopalnicah prelepljene z risbami irisovih semen
kjer ljudožrce hranijo s skodlami
kjer so trte zavite v sive pajčolane da se naredi mrena na očeh ljubosumnih

© Tomaž Šalamun
Aus: Bela Itaka
Ljubljana : DZS, 1972
Audioproduktion: Študentska založba

MRTVI HOSI

mrtví hoši! mrtví hoši!
kde ve stepích vzletí hejno ptáků a rozpůlí se dům
kde jsou kostky hlav plachetnice na šeptání a vozy prken
                                                  se odrážejí od skal
kde jsou jitra třpytná jak oči slovanů
kde se na severu čvachtají bobři že se to rozléhá jako
                                                 pozvání k smrti
kde děti ukazují podlité oči a zběsile skáčou po otýpkách
kde s utrhanýma rukama plaší sousedům býky
kde čekají ve frontě na zimu
kde je chléb cítit octem, ženy zvířaty
mrtví hoši! mrtví hoši!
kde se zalesknou tesáky a zašumí pohádky
kde je největší umění přibít otroka v oblouku skoku
kde zapalují kukuřici na obrovských plochách že ji ucítí bůh
mrtví hoši! mrtví hoši!
kde jsou zvláštní kostely ptáků aby si zvykli na břemeno duše
kde obyvatelé při každém jídle tleskají šlemi a pod stolem
                                                  ničí svaté texty
kde jsou koně černí od sazí
mrtví hoši! mrtví hoši!
kde jsou kuželky nástrojem obrů kteří si otírají mastné
                                                  dlaně o klády
kde by šalamuna uvítali pokřikem
mrtví hoši! mrtví hoši!
kde jsou všichni vrátní žlutokožci aby promarnili míň času
                                                 na zavírání očí
kde prodavače masa umlátí sázečkami a nepohřbí je
kde teče dunaj do kina a z kina do moře
kde je vojenská trubka znamením jara
kde dělají duše vysoké oblouky a šeptají ve sboru zvířat
mrtví hoši! mrtví hoši!
kde je čtení upevněno štěrkem aby bylo slyšet náraz na ně
kde jsou stromy na závity, stromořadí na klouby
kde dětem hned první den naříznou kůži jako korkovníkům
kde nalévají alkohol stařenám
kde si mladí hrabou po ústech jako bagr po dnu řeky
mrtví hoši! mrtví hoši!
kde jsou matky pyšné a rvou ze synů vlákna
kde jsou lokomotivy polité losí krví
mrtví hoši! mrtví hoši!
kde světlo uhnije a pukne
kde jsou ministři oblečeni do žuly
kde čarodějové učarovali aby zvířata padla do košů šakali
                                                  stojí na očích vydrám
mrtví hoši! mrtví hoši!
kde kříži označují světové strany
kde je obilí drsné a tváře naběhlé od požárů
kde mají stáda kožené oči
kde jsou všechny vodopády z těsta, vážou je černými stuhami
                                                  mladých bytostí
kde géniům prorážejí kosti v nártech skobami pro transport dřeva
mrtví hoši! mrtví hoši!
kde je fotografování omezeno na rostliny které pak rostou
                                                 dál a rozežírají papír
kde se na půdách suší švestky a kapou do starých písní
kde jsou volavky vytesané jako atletické postavy argonautů
mrtví hoši! mrtví hoši!
kde námořníci přicházejí na návštěvu
kde ve vilách řehtají koně, páchnou poutníci
kde jsou dlaždice v koupelnách polepené kresbami irisových
                                                  semen
kde lidožrouty krmí šindeli
kde jsou keře révy zavinuté do šedých závojů aby se vytvořila
                                                  mázdra na očích žárlivců
mrtví hoši! mrtví hoši!

přeložil František Benhart

In: Tomaž Šalamun: Stromořadí Naděje. H&H 2003