Aigustė Vykantė Bartkutė 
Übersetzer:in

auf Lyrikline: 3 Gedichte übersetzt

aus: tschechisch nach: litauisch

Original

Übersetzung

Zaživa

tschechisch | Jaromír Typlt

Píšu o tom
a nechci na to myslet

Nemám potuchy
proč se vždycky upnu na jedno slovo
nějaké takové slovo
na kterém nakonec ztroskotám

„To se ti stalo ještě

            zaživa?“

            Toho odpoledne jsem se v tom trochu potácel
             vzadu po louce
             a z trávy mě sledovala černobílá kočka
             Byl to můj konec
             Najednou jsem viděl že k ní všechno vede
             a že se jí
             jak tam sedí
             nedokážu vyhnout

             Viděl jsem se jak natruc měním směr
             a mířím jinam
             jenom kvůli ní
             ale stejně průhledně marně
             zase jinam zase nazpátek

             Buď nepřímo k ní
             Nebo rovnou

             Uzel se stahoval dokud přede mnou neutekla

Uzel
zase jedno z těch slov

Sotva se za nějakým takovým pustím
už na jeho místě začne číhat něco
s čím jsem si vůbec nikdy neměl začínat

A pak už nepomůže ani škrt ani útěk
za jiným slovem
            Žádné není jiné
A všechna si to navzájem umějí připomenout

Necítím už báseň ale jen studený stisk
že nikdo z nás živých
by asi nechtěl doopravdy vědět
natož prožít
co může taky znamenat

            zaživa

            Dokud to přede mnou neuteče
            Jako tenkrát

© Jaromír Typlt
aus: Stisk
Praha: Torst, 2007
ISBN: 978-80-7215-324-4
Audio production: Jan Trojan

Gyvam esant

litauisch

Rašau apie tai
ir nenoriu apie tai mąstyti

Nenutuokiu
kodėl visuomet įsikabinu į vieną žodį
kokį nors tokį žodį
kuris galiausiai mane nugramzdina

„Tai tau nutiko tuomet,

            dar gyvam esant?“

            Tą popietę palengva tame svyravau
            užu pievos
            o pro žoles mane stebėjo kerša katė
            Tai buvo mano baigtis
            Staiga išvydau kad viskas veda į ją
            ir kad jos
            tupinčios ten
            niekaip neišvengsiu

            Mačiau kaip atkakliai keičiu kryptį
            ir taikau kitur
            vien tik per ją
            bet vis tiek aiškiai veltui
            vis kitur vis atgal

            Tai užuolankom link jos
            Tai stačiai

            Mazgas veržėsi kol ji nuo manęs paspruko

Mazgas
dar vienas iš tų žodžių

Vos pasileidžiu paskui kurį nors vieną
jo vietoje jau tyko kas nors
su kuo apskritai neturėčiau prasidėti

Tuomet jau veltui išbrauktum jį ar spruktum
paskui kitą žodį
             Nė vienas neišsiskiria
Visi vienas kitą geba priminti

nebejaučiu eilėraščio vien šaltą glėbį
jog nė vienas iš mūsų gyvųjų
turbūt nenorėtų iš tiesų sužinoti
juo labiau patirti
ką dar galėtų reikšti

            gyvam esant

            Kol paspruks nuo manęs 
           
Kaip tąkart

Vertė Aigustė Vykantė Bartkutė ir Vytas Dekšnys

To naráží řeč

tschechisch | Jaromír Typlt

Ležím
 na podloží
 sotva slyšitelných
 drnčení a hukotů.
 Sotva slyšitelných,
 ale vytrvalých. Prosazují se
 a odspodu do mě vnikají,
 přenášejí se na mě, lehce,
 ale velmi velmi lehce
 mě
 pobolívají.
 Jako by něco drhlo
 mezi stropem a podlahou,
 někde tam, kde se od sebe ještě nedají rozeznat.
 Zvlášť to vysoké,
 málem až jasné,
 chvílemi přerušované
 chvění.
 To naráží řeč.
 Asi spolu o patro níž mluví ženské.
   

© Jaromír Typlt
aus: Nejlepší české básně 2009
Brno: Host, 2009
ISBN: 978-80-7294-335-7
Audio production: Jan Trojan

Taip pribloškia kalba

litauisch

Guliu
ant pamato
vos girdimų
bildesių  ir šnaresių.
Vos girdimų,
bet nepaliaujamų. Veržiasi
ir iš apačios į mane smelkiasi,
sklando virš manęs ir lengvai,
bet itin itin lengvai
mane
skaudina.
Lyg šiūruotų
tarp lubų ir grindų,
kažkur ten, kur dar negalì atskirti viena nuo kita.
Ypač tas aukštas
beveik aiškus,
kartais nutrūkstantis
virpuliavimas.
Taip pribloškia kalba.
Tikriausiai tuo pat metu aukštu žemiau šnekasi moterys.

Vertė Aigustė Vykantė Bartkutė ir Vytas Dekšnys

Instinktea

tschechisch | Jaromír Typlt

Až se naši psi sdruží do smeček
a rozechvěle s temnou urputností se vydají
zákonům Věčného Úniku
a jen občas se zastaví
pozorně vtáhnou tisíce pachů
vztyčenými slechy zachytí vyjící improvizace větru
vymění si žhnoucí pohledy a rozběhnou se dál
pak už snad bude stát za to si v nepřerušitelném tichu
pojištěných bytů znovu přečíst zažloutlé dopisy
Až se směšně dávné zvyky našich psů rozpustí
v ostražitém kolektivním instinktu
a dálky se slijí v zarývavou stopu
tisíců vytržených osamělců
pak už snad bude stát za to roztrhat staré listy
a v dešti padajících útržků luštit nová oslovení
Až psi dorazí na dohled našich panelových měst
a s nevyzpytatelně chladným klidem si vyčkávavě lehnou
občas divoce štěknouce jen tak do ozvěny
pak už snad bude stát za to
pomalým krokem vyjít na balkóny
a vidět že oni vidí

© Jaromír Typlt
aus: Ztracené peklo
Praha: Český spisovatel, 1994
ISBN: 80-202-0497-0
Audio production: Jan Trojan

Instinktėja

litauisch

Vos mūsų šunys susidės į gaują
ir virpėdami genami tamsaus atkaklumo
paklus Amžinojo Pabėgimo įstatymams
ir tik kartais sustos
įdėmiai uos tūkstančius kvapų
stačiomis ausimis pagaus kaukiančią vėjo improvizaciją
susižvalgys deginančiomis akimis ir nubėgs tolyn
ir vėl gal vertės netrikdomoje apdraustų būstų tyloje
perskaityti pageltusius laiškus
Kol mūsų šunų juokingus senus įpročius
ištirpdys prabudęs minios  instinktas
ir toliai susilies ryžtingame
tūkstančio ekstatiškų vienišių pėdsake
ir vėl gal vertės suplėšyti senus sąrašus
ir byrančių nuotrupų lietuje įminti naujus kreipinius
Kol jie pasieks mūsų daugiabučių miesto regėjimo lauką
ir su paslaptinga šalta ramybe priguls laukdami
kartkartėmis aršiai užlodami tik šiaip kad atsilieptų 
ir vėl galbūt vertės 
palengva išėjus į balkoną
matyti juos matančius

Vertė Aigustė Vykantė Bartkutė ir Vytas Dekšnys