Pavel Novotný 
ÜbersetzerIn

auf Lyrikline: 8 Gedichte übersetzt

aus: deutsch, tschechisch nach: tschechisch, deutsch

Original

Übersetzung

[Wenn Zucker in Kuben in Tuben]

deutsch | Léonce W. Lupette

Wenn Zucker in Kuben in Tuben (in Tübchen
& Kübchen) entsorgt ist entschrankt weil ge-
mistet da taut oder traut sich die Sorge aus
dem oder in das Regal

Dieses Milbenarchiv dieses Etwas das
etwas wie Auslösung war nicht die Türen
sind übermüdet; sie sind oder vielmehr
das Messing des Schlosses:

Den Brettern Augenringe. Was nun
kann das arme Gezucker für die
müde Trägheit eines Was tun? eines
vorgewandten Zurückblicks

Der sich wirft und der in die
Umgebung sich schludert und Hände
zerrichtet diese bedingungsverachtenden
Hände

Die die Kübchen nie aufgewickelt
nie die Papierchen geöffnet in Alben
geklebt all die Autos und Schlösser und
Komponisten und Sportler und Obst

Auslösungslosigkeit lauter Stapel
entwickelter Körnchen und Lichts
die sich türmen und beugen die Bretter
und hören nie auf

Dringlich drängen sie alle papierenen
Bilder gehen nah gleichen GIFs geben
stapelweise Haunting und Häutung
in zappelnder Schleife

Ignoriert es mich an zuckt mich mit
seinen Schultern zu einem Standbild
zusammen

© Léonce W. Lupette
aus: zuerst erschienen auf Hundertvierzehn.de, 2016
Audio production: Haus für Poesie, 2016

[Když cukr v kostkách a tubách]

tschechisch

Když cukr v kostkách a tubách (v kostičkách 
tubičkách) odklizen je ohlazen vy-
kydán neb starost taje či kyne 
z té nebo oné police

Tenhleten archiv roztočů tohleto co
jako rozkacení nikoli dveře
jsou utahané; či spíše jsou
onou zámkovou mosazí:

Policím kruhy pod okama. Co za to
může ta nešťastná cukrovost 
za olezlost nějakého Co dělat? nějakého
popohnaného pohledu zpět

Co se to vrhá trajdá to 
po okolí rukama rozpírá
tyhlety ruce co pohrdnou každou   
podmínkou

Co kostičky nikdy nevybalí
co papírky neotevřou nevlípnou
v album všechna ta auta ty zámky
skladatele sportovce to ovoce

Nerozkacenost nic než pakl
vklíčených krupiček osvitů
co vrství se hýbají prkny
věčně a bez přestání

Urputně cpou se ty obrazy
z papíru blíží se rovnají v GIFu se
svlékají po paklech z kůží a kuželů
v cukavé smyčce  

Ignorancí to po mně 
hodí to rameny svými kousne
se cukne

překlad: Pavel Novotný
A result of the translation workshop 'VERSschmuggel – Překladiště: Czech-German' at Haus für Poesie (Berlin, May 2018)
interpreter: Lena Dorn

Zwangsmittel

deutsch | Léonce W. Lupette

Nicht nur
der Paraguayjasmin zittert
eine olfaktorische Distanz
zwischen meinen Gang
und die Bodenständigkeit
dieses Mittwochs;

Nicht nur
die Verfügbarkeit ständige von
Piperin, Ortungssignalen und Flugblättern
macht jedes Impuls-Mba’e
gänzlich unzuverlässig;

Nicht nur
dieses stockende Nachzucken
Eintrudeln von Sehreizen
als Information
pulverisiert die Bewegung
wiegender Blätter
kurzer Videos
und berittener Polizey;

Wo aber die große Herde
wartet da bist Du auch
kleine Hekovia via Helios Rubine
Celis immer ein bisschen zu
Sonnenglanz zu
Sonnenknall zu
Splitter und Scherbe.

Glaubst Du wirklich
dass der Pfeffer
alles besser machen
wird?

Tucanasche soll man geben reiben
gegen das da dass da hülfe in
die Augen wider Trübung
und Brechreiz:

Egogo bogo kururú!,
Du kleine Kröte
aus dem
Flagmagmegtempela

tümpelst Du Dich meinem
Bezirk entgegen
bezirzt betimpelst maulst
was das Zeug hält
und im Zaum fällt einem
dazu mutig Streik ein,

Und wenn Ihr nicht auch noch
phonetisch eine Dysbalance
in diesen Luftraum aerosolt
in dem man Kröten
von Fröschen unterscheidet
nicht und Froschkrallen
Sehgift sind unter Zweigen, sind

Schließlich paraguayische Vulkane:
Phlegmatisches Magma
mdeine Vorbehalte, mdein
Wunsch nach Wandern,
mdein ausbleibendes
Ausbruchsverhalten.

© Léonce W. Lupette
aus: zuerst erschienen in Signaturen Magazin, 2016
Audio production: Haus für Poesie, 2016

Donucovací prostředky

tschechisch

Nejen
ten jasmín z Paraguaye ta chvějivá
olfaktorická distance
mezi mou chůzí
a zemitostí
téhleté středy;

Nejen
ta stálá dostupnost
piperinu, radiolokace a letáků
činí každý podnět Mba’e
zcela nespolehlivým;

Nejen
ta zadrhávání
to trousení zrakových vjemů
jako informace
rozprašující se pohyb
třepotajících se listů
kratinkých videí
a jízdních policistů;

Kde však to početné stádo
kde čeká jsi taky ty 
i malá Hekovia rubíny via Helios
Celis vždy trochu příliš
slunečního lesku
v třeskotu slunce
v střepy a tříšť.

Vážně si myslíš
že tenhle pepř
že spraví
úplně všechno?

Popel z tukana se
vetře proti tomu tady to
pomůže na oči na zákal to je
na závratě:

Egogo bogo kururú
ty malá ropucho
od
Flagmagmegtempela

kaluží projdeš mým
okrskem kráčíš mi naproti
pleteš se tady plácáš a
mrmláš co můžeš
na uzdě chce se
stávkovat

A jestli ještě taky nemáte
fonetickou dysbalanc
v tomhletom vzdušném
prostoru v aerosolu ropuchy
od skokanů neodlišit
z žabích nožiček 
zrakový jed tam ve větvoví, tam  

Konečně paraguayské vulkány:
flegmatické magma
m’tvoje výhrady m’tvoje
přání vejletit
m’tvoje soptění
se ne a ne dostavit

překlad: Pavel Novotný
A result of the translation workshop 'VERSschmuggel – Překladiště: Czech-German' at Haus für Poesie (Berlin, May 2018)
interpreter: Lena Dorn

[Spucken wir darauf im Bunde]

deutsch | Léonce W. Lupette

Spucken wir darauf im Bunde. Sie kennen das, wenn man, also wenn Sie, also so wie wenn ich manchmal, dem grad Geschriebenen die Solidarität entzieht? Ou au contraire: das hier entzieht die seine mir, noch während ich es selber schreibe. Um noch einmal auf Ihre Schrift zurückzukommen: Termiten können das kaum sein, aber so eine Ameisenplage hatten wir auch noch nie. Sie schreiben das aus Ihrer inneren Ferne in die meine hinein, & hier krabbeln diese Viecher tatsächlich!

© Léonce W. Lupette
Audio production: Haus für Poesie / 2018

[Plivněme na to pospolu]

tschechisch

Plivněme na to pospolu. Znáte to, když se, tedy když Vy, tedy když jako občas já, když se tedy právě napsanému vezme solidarita? Ou au contraire: a tohle tady vezme mi tu svoji, sotva to stačím napsat. A abych se ještě vrátil k tomu Vašemu psaní: termiti to zřejmě nebudou, ale takový nápor mravenců jsme taky ještě neměli. Píšete to ze svých vnitřních dálav do těch mých, & tudyma si to šine ta havěť doopravdy!

překlad: Pavel Novotný
A result of the translation workshop 'VERSschmuggel – Překladiště: Czech-German' at Haus für Poesie (Berlin, May 2018)
interpreter: Lena Dorn

[Meine ruhigste Stimme ist auch die bedrohlichste]

deutsch | Léonce W. Lupette

Meine ruhigste Stimme ist auch die bedrohlichste. Ob es irgendwann einmal dafür Abspielgeräte oder -möglichkeiten geben wird? Oder können Sie das auch durch die Schrift hören? Ausmachen? Aufnahmen: Suchen von Tonspuren in den Töpferrillen vorzeitlicher Gefäße. Haben die wohl Höhlengesprächen fragmentiertes Gastrecht gewährt? Höhlenkundler aus dem verrufenen Unterschlupf, der verruchten Kaschemme. Selbst an diesem Ort, und es wimmelt auf den Buchstabm: Kŕčma, Karzinom. Schenken, tatsächlich schenken, ist schier eine Unmöglichkeit! Anthropologisch betrachtet!

© Léonce W. Lupette
Audio production: Haus für Poesie / 2018

[Můj nejklidnější hlas je zároveň tím nejhrozivějším]

tschechisch

Můj nejklidnější hlas je zároveň tím nejhrozivějším. Zdalipak to bude vůbec kdy možné přehrát? Anebo to snad můžete zaslechnout i v písmu? Nechat to vystoupit? Nahrávky: hledání zvukových stop v hrnčířských rýhách nádob z pradávných časů. Skýtaly snad jeskynním hovorům prostor k roztříštěnému právu pohostinskému? Jeskyňáři z vykřičené díry, ze zaplivané špeluňky. Dokonce i na tomhle místě, a už se to hemží písmenama: krčma, karcinom. Natočit, opravdu stáčet, takřka nemožné! Antropologicky vypozorováno!   

překlad: Pavel Novotný
A result of the translation workshop 'VERSschmuggel – Překladiště: Czech-German' at Haus für Poesie (Berlin, May 2018)
interpreter: Lena Dorn

[Wir schreiben uns aus einem fernen Land]

deutsch | Léonce W. Lupette

Wir schreiben uns aus einem fernen Land. Können Sie mich lesen? Vielleicht so: KÖNNEN SIE DAS SEHEN? Wer wem? Aus einem Lande fern, so abgelegt, auf einem klein’ Planeten, & immensen Drecksland. Ist das wie eine Postkarte, für alle sichtbar, doch unlesbar? Oder unleserlich? Sie werden davon noch gehört bzw. gelesen haben, vermute ich, und so sehe ich auch Ihr Getuschtes. Woolly mammoths, & moths, on verge of resurrection, hab ich neulich gelesen, glaube ich, und auch gleich an einen möglichen Aufstand gedacht. Könnten Sie sich darunter etwas vorstellen? Haariger Viecher? Oder doch mehr, umfassender? Von einer Grammatik des Krieges auch, aber das stand woanders glaube ich. Können Sie aber leider auch gar nicht kennen. In der Art: Je vous ai = Ich habe Sie, Ihnen. Nach dem letzten Brief, den ich von Ihnen glaub ich bekommen habe: Ich habe mich verantwortet.

© Léonce W. Lupette
Audio production: Haus für Poesie / 2018

[Píšeme si z daleké země]

tschechisch

Píšeme si z daleké země. Umíte mě přečíst? Možná spíš: UMÍTE TO VIDĚT? Kdo komu? Ze země daleké, tak odlehlé, na jedné malé planetě, & nezměrně zpropadené zemi. Není to jako pohlednice, pro všechny viditelná, přesto nečitelná? Nebo k neučtení? Ještě se o tom doslechnete resp. si to spíš přečtete, domnívám se, a tak vidím také tu Vaši začerněnost. Woolly mamoths, & moths, on verge of resurrection, zrovna jsem to přečetl, myslím, a hned jsem pomyslel na možné povstání. Umíte si pod tím něco představit? Chlupatá dobytčata? Anebo snad ještě víc, obsáhleji? Z gramatiky války též, ale to se psalo, myslím, někde jinde. To ale bohužel taky nemůžete znát. Něco na způsob Je vous ai = Mám Vás, Vám. Po posledním dopise, který jsem od Vás myslím dostal: zodpověděl jsem se. 

překlad: Pavel Novotný
A result of the translation workshop 'VERSschmuggel – Překladiště: Czech-German' at Haus für Poesie (Berlin, May 2018)
interpreter: Lena Dorn

sättigung

deutsch | Charlotte Warsen

„Chardin noch musste – wie wir von Diderot wis­sen – verzweifelt auf einen Hasen warten, der sei­ne Ansprü­che auf die geforderte Farbig­keit erfüllte.“

Max Imdahl




                                                       sättigung


                                                                    ca. mitterschwarz           

                            verpestet pärchen wie ein
                                             rufen durch die fremde farbe


                                                                                    krapp wie
                                                                           abgefangen, niedrigflieder durch
               
                                            gefieder-
                                                 farbe, fallend    
                                              
                                   (im flug verdorbene
                                          vögel)                        

                                                            halb am stein und fast am
                                     stadtmatt nein wie schattig nein wie nichtschatz? als ein
         
    vorgang der sich in uns selbst ereignet    


                                                                                       angespannt wie
                                                                                                    lollo rosso
        trollolo wie hallo abgekalbt   


              schon lang die helle die wir flach entfachen wollten und
                                                                verramschen wie orange auf untergang 

          ein hellunter     wie ein
     augenlick (vom fass)       
                       
                                            wie dein körperglanz wenn ich
                   den raum verlasse

hello nordisch grelle schimmerschwere yellow hellgeschnitten wie   –   ein zögern?     
                              
                                                                       devotes rot

                                  (verbindlich siechendes)
                                              schleppbeige, orthopädisch

       
                         teiglicht? 
               
                                                               getrieben wie hiebe ins zwiepink   
                           
                                              mit goldrute, geil

© Charlotte Warsen
aus: vom speerwurf zu pferde
Wiesbaden: Luxbooks, 2014
Audio production: Haus für Poesie / 2016

nasycení

tschechisch

                               ca. poločerně, zamořený pár jako volání přes
cizí barvu                           mořena
                                               jako odchycený, nízký šeřík do
                                                                                                      barvy
peří, padající
(ptáci co zemřeli
v letu)                  zpola u kamene a skoro u města mdle jak stinné ne jako  

bezpoklad? jako
                      proces odehrávající se v nás.                                  napjatě jako
                                                                                                          lesklý lilek
tralala jako hej hola otelelna  dlouho už hle  kterak jsme
                                                                                 ploše chtěli rozdmýchat a
rozprodat jako oranžovou na západ    prokluz    jako
okahmit (na bradlech)      jako tvůj těla lesk  když
           opouštím místnost    hello seversky prudká tíže mihotání říznuté yellow jako – váhání?      
devótní rudá
                                        (uctivě chřadnoucí)                    
loudavě béžová, ortopedická
světlo dme?
                              
poháněn coby šlehy do dvojrůžové

zlatou metlou, super

Překlad: Pavel Novotný / displej.eu / 2014

Bewegungen 2

deutsch | Martina Hefter

Headbanging

                        zu Motörhead

Ich spiele rechtschaffen mit Sound, bitter
und scharf seien seine Farben, schick
Impulse in meine Frisur, nutz ihren Schwung.
Ich schraube mich in Luft, nicht wirklich
nüchtern, nicht wirklich überschäumend.
Dann verschachtelte Parts, die eine andere schütteln.
Ja, ich hänge gern in meinen Rippen.





tanzen

                        Quickstepp

Meine Rippen sind verschachtelt,
jemand schüttelt mich mit Schwung,

überschäumend sein Impuls.
Meine Frisur hängt verspielt,

luftig verschraubt mit Wirklichkeit.
Schärfe ist in allen Farben.

Ich werde das nüchtern kaum schaffen.



Anmerkung zu den ‚Bewegungen‘: Die Variationen der Ausgangstexte verfolgen das Prinzip, meistens an seinen letzten Vers anküpfend, das Wortmaterial des Gedichts variierend zu benutzen

© kookbooks
aus: Vom Gehen und Stehen
Idstein: kookbooks, 2013
Audio production: Haus für Poesie / 2016

Pohyby 2

tschechisch

Headbanging

                        k Motörhead

Poctivě hraju se zvukem, hořké
a ostré jsou jeho barvy, pošli mi
impulzy do účesu, využij jeho švih,
protáčím se vzduchem, ne zrovna
střízlivá, ne zrovna překypující.
Pak navrstvené díly, co otřásají jeden druhým,
Ano, ráda si visím v žebrech.





→ tancovat

                        Quickstepp

Žebra mám poskládaná,
někdo mnou mocně zacloumá,

překypující impulz.
Účes mi visí prošustrovaně

vzdušně prokroucen s realitou.
Všechny barvy jsou ostré.

Za střízliva to těžko zvládnu.



Poznámka: Na pohybu mě zajímají subjektivní dojmy, které člověk může mít, buď jako osoba, která pohyb vykonává, nebo jako osoba, která někoho při pohybu pozoruje. Ve variacích výchozích textů sleduji tento princip, (nejčastěji) navazuji na poslední verš a variuji slovní materiál básně. 

Preklad: Pavel Novotny

To naráží řeč

tschechisch | Jaromír Typlt

Ležím
 na podloží
 sotva slyšitelných
 drnčení a hukotů.
 Sotva slyšitelných,
 ale vytrvalých. Prosazují se
 a odspodu do mě vnikají,
 přenášejí se na mě, lehce,
 ale velmi velmi lehce
 mě
 pobolívají.
 Jako by něco drhlo
 mezi stropem a podlahou,
 někde tam, kde se od sebe ještě nedají rozeznat.
 Zvlášť to vysoké,
 málem až jasné,
 chvílemi přerušované
 chvění.
 To naráží řeč.
 Asi spolu o patro níž mluví ženské.
   

© Jaromír Typlt
aus: Nejlepší české básně 2009
Brno: Host, 2009
ISBN: 978-80-7294-335-7
Audio production: Jan Trojan

Da stößt die Sprache an

deutsch

Ich liege
auf einer Schicht
kaum hörbarer
Beben und Geräusche.
Kaum hörbarer
doch unaufhörlicher. Sie werden spürbar, 
dringen in mich von unten ein,
strömen in mich, leicht,
aber sehr sehr leicht
tun sie
Weh.
Als ob etwas zwischen
der Decke und dem Boden
schwingen würde,
irgendwo dort,
wo man sie noch nicht voneinander trennen kann.
Besonders das hohe,
fast schon klare,
bisweilen abrupte
Zittern.
Da stößt die Sprache an.
Vermutlich einen Stock tiefer reden die Weiber.

Aus dem Tschechischen von Pavel Novotný