Veronika Revická 
ÜbersetzerIn

auf Lyrikline: 4 Gedichte übersetzt

aus: tschechisch nach: englisch

Original

Übersetzung

Víčka

tschechisch | Jaromír Typlt

                         (a když se Bódhidharma přistihl,
                         že se mu samovolně sklížila)

Druhé. Zírám jak se řítí k zemi
odráží
a tříští, ještě nevěřím
ještě chvíli se mi zdá, že by se to snad dalo vrátit
už druhé víčko během pěti dnů

to propuklo
už v druhé čajové konvici otvor   který
nemám čím uzavřít            který
na mě míří                který

A na podlaze střepy

Vzkaz se musí psát zřetelným písmem
Popřípadě i obtáhnout

Netvářím se že nerozumím

Dějsecoděj čínské nebo japonské
natvrdo
že stěží by mohlo být přesvědčivější
A i kdyby tu nebyl chybný pohyb
Děj sám

Tvářím se že rozumím
Přišel jsem k tomu jak k vodovodu
Vytrhané stránky
Zítřejší schůzka, na kterou nebyl důvod myslet
Jenom jsem sáhl a spolehl se
že u zeleného čaje jako tolikrát
přesmykem druhého        ještě i třetího zalití
Rozumím že se tvářím?

Už se to usadilo, voda je horká
a jestli neudržitelnost, pak tedy nezachytitelná
Uplyne několik příštích hodin
Myslím, že se setmí, že nezůstane světlo
Večer se asi dá očekávat

Cinkání svinutých lístků
jemné pocinkávání
Křápnutí keramiky, už druhého víčka

Teprve na patře mi to splyne

Vyladění. Děj se
co čaj

© Jaromír Typlt
aus: Stisk
Praha: Torst, 2007
Audio production: Haus für Poesie, 2017

Lids

englisch

            (and when Bodhidharma caught his eyelids
            drooping of their own accord)

A second one. I stare as it comes plummeting down
bounces back
and shatters, still in doubt
still hoping for a moment it could be restored
already a second lid in five days
  
it broke out
already a second teapot with an opening that
I have nothing to cover with          that
is aiming at me                      that
  
And the shards on the floor
  
A message must be written in distinct letters
Possibly even retraced
  
I don’t pretend not to understand
  
Comewhatmay Chinese or Japanese
undone
it could hardly be more conclusive
And even if there were no staggering slip
Things come
  
I pretend to understand
It came my way, just like the water tap
Torn pages
Tomorrow’s meeting there was no reason to think about
I only touched and trusted
green tea, time and time again
through a twist of the second    and even of the third infusion
Do I understand that I am pretending?
  
It has settled down already, water is scalding
If unsustainability, then unseizable
Some forthcoming hours will pass
I think it will get dark, the light will not last
The evening may be expected
  
Tinkle of coiled leaves
a fine tinkling
Crunch of the ceramics, a second lid already
 
It only comes to merge on my palate
  
Tuning up. Tea
may come

Translation: Veronika Revická

Instinktea

tschechisch | Jaromír Typlt

Až se naši psi sdruží do smeček
a rozechvěle s temnou urputností se vydají
zákonům Věčného Úniku
a jen občas se zastaví
pozorně vtáhnou tisíce pachů
vztyčenými slechy zachytí vyjící improvizace větru
vymění si žhnoucí pohledy a rozběhnou se dál
pak už snad bude stát za to si v nepřerušitelném tichu
pojištěných bytů znovu přečíst zažloutlé dopisy
Až se směšně dávné zvyky našich psů rozpustí
v ostražitém kolektivním instinktu
a dálky se slijí v zarývavou stopu
tisíců vytržených osamělců
pak už snad bude stát za to roztrhat staré listy
a v dešti padajících útržků luštit nová oslovení
Až psi dorazí na dohled našich panelových měst
a s nevyzpytatelně chladným klidem si vyčkávavě lehnou
občas divoce štěknouce jen tak do ozvěny
pak už snad bude stát za to
pomalým krokem vyjít na balkóny
a vidět že oni vidí

© Jaromír Typlt
aus: Ztracené peklo
Praha: Český spisovatel, 1994
ISBN: 80-202-0497-0
Audio production: Jan Trojan

Instinctea

englisch

Once our hounds join in packs
and trembling, with dark doggedness, yield
to the laws of the Eternal Escape
coming to a halt only seldom
breathing in the thousands of smells
catching with their erect ears the wind’s howling improvisations
exchanging their glowing looks and starting again
Perhaps then it will be worth it, in the unbroken silence
of the insured flats, to read the yellowed letters
Once the ridiculously ancient habits of our hounds melt
into the alert collective instinct
and the faraway places fuse into a piercing track
of thousands of isolated loners
Perhaps then it will be worth it to tear the old sheets
and, in the rain of falling shreds, to decipher new salutations
Once the hounds appear within sight of our panel towns
and, with their enigmatic, poised calm, lie down in expectation
at times giving a wild bark just for the echo’s sake
Perhaps then it will be worth it
to walk out onto the balconies
and see that they see

From Czech by Veronika Revická

Zaživa

tschechisch | Jaromír Typlt

Píšu o tom
a nechci na to myslet

Nemám potuchy
proč se vždycky upnu na jedno slovo
nějaké takové slovo
na kterém nakonec ztroskotám

„To se ti stalo ještě

            zaživa?“

            Toho odpoledne jsem se v tom trochu potácel
             vzadu po louce
             a z trávy mě sledovala černobílá kočka
             Byl to můj konec
             Najednou jsem viděl že k ní všechno vede
             a že se jí
             jak tam sedí
             nedokážu vyhnout

             Viděl jsem se jak natruc měním směr
             a mířím jinam
             jenom kvůli ní
             ale stejně průhledně marně
             zase jinam zase nazpátek

             Buď nepřímo k ní
             Nebo rovnou

             Uzel se stahoval dokud přede mnou neutekla

Uzel
zase jedno z těch slov

Sotva se za nějakým takovým pustím
už na jeho místě začne číhat něco
s čím jsem si vůbec nikdy neměl začínat

A pak už nepomůže ani škrt ani útěk
za jiným slovem
            Žádné není jiné
A všechna si to navzájem umějí připomenout

Necítím už báseň ale jen studený stisk
že nikdo z nás živých
by asi nechtěl doopravdy vědět
natož prožít
co může taky znamenat

            zaživa

            Dokud to přede mnou neuteče
            Jako tenkrát

© Jaromír Typlt
aus: Stisk
Praha: Torst, 2007
ISBN: 978-80-7215-324-4
Audio production: Jan Trojan

Alive

englisch

I write about it
yet I don’t want to think of it

I have no idea
why I always cling to one word
some such word
which makes me founder at last

„Did it happen to you when you were still   

           alive?“

            That afternoon I was wavering in it a little
            back in the meadow 
            and a black and white cat watched me from the grass
            It was the death of me
            Suddenly I saw that all led toward her
            and that I
            as she sat there
            couldn’t avoid her

            I saw myself changing direction out of spite
            and heading elsewhere
            just because of her
            but still in that transparent vain manner
            elsewhere again back again

            Either indirectly toward her
            Or slap-bang

            The knot was getting tighter until she ran away from me

The knot
one of those words again

The instant I set off following one of its kind
something else starts lurking in its stead
which I never ever should have intrigued with

And then neither cut nor pursuit helps
of another word
There is no another
And they all are skilled in reminding each other of the fact

I no longer feel a poem but a cold clasp 
that none of us living
would not want to know for real
much less to live through
what could also mean

            alive
 
            Until it runs away from me
            Like then

From Czech by Veronika Revická

To naráží řeč

tschechisch | Jaromír Typlt

Ležím
 na podloží
 sotva slyšitelných
 drnčení a hukotů.
 Sotva slyšitelných,
 ale vytrvalých. Prosazují se
 a odspodu do mě vnikají,
 přenášejí se na mě, lehce,
 ale velmi velmi lehce
 mě
 pobolívají.
 Jako by něco drhlo
 mezi stropem a podlahou,
 někde tam, kde se od sebe ještě nedají rozeznat.
 Zvlášť to vysoké,
 málem až jasné,
 chvílemi přerušované
 chvění.
 To naráží řeč.
 Asi spolu o patro níž mluví ženské.
   

© Jaromír Typlt
aus: Nejlepší české básně 2009
Brno: Host, 2009
ISBN: 978-80-7294-335-7
Audio production: Jan Trojan

That is talk hitting

englisch

I lie
at the bottom
of hardly hearable
rattles and thrums.
Hardly hearable,
yet persistent. They push through,
intruding upon me from below,
rubbing off on me, lightly
yet very, very lightly
they
keep hurting.
As if something frayed
between the floor and the ceiling,
somewhere in places where they cannot yet be told apart.
Particularly that high-pitched,
almost clear,
at times intermittent
quiver.
That is talk hitting.
It might be women chatting downstairs. 

Translated from Czech by Veronika Revická