Jan Škrob
dublin
dublin
přišel čas říznout do strun
konečně to někdo řekl nahlas nazývejme
věci pravými jmény dva lidé
se setkali u moře jeden druhému
drží hlavu pod vodou
poslední slova moje srdce
pohřběte v dublinských docích
jiná poslední slova
moje srdce pohřběte až
za tím žiletkovým drátem
tma se dere na povrch konečně to někdo
řekl nahlas nazývejme věci pravými jmény
v dublinských docích pracují jeřáby
přístavní dělník myslí na smrt
a po šichtě dvě tři piva s výhledem na
hladinu dnes zlověstnou zítra snad něžnější
nazývejme věci pravými jmény noční můra
druhý člověk ti drží hlavu pod vodou
počítá čas jiná noční můra
krajina s vřesovištěm a drátem všude žiletkovým
drátem všude nikam se nedostaneš
ostrým kamenem zabiješ ovci
zbývá ti ještě konečně to někdo řekl nahlas
svoboda myšlení lidové tance dvě tři piva s výhledem
přišel čas moře nedýchá na dveře
ti někdo napsal jedovatý vzkaz