Marie Iljašenko
Espresso
Espresso
Ráno kávovar chrlí páru jako malý drak
na prázdný šálek dosáhneš jen ze židle
skoro jako za svého postelového dětství
kdy vylézt na skříň byla nejvyšší meta
a největší hrdinkou žena na skútru
která bez zaváhání nechá doma syna
aby se stala barovou tanečnicí
aby mohla celé léto žít u moře
Kapky vody vytvářejí modrou lagunu
tohle nepij ještě počkej
všichni jsme odjeli připomnělo se mi
jezero uprostřed města plné světla
a možná také useknutých rukou a nohou
říkaly jsme my děti a průhledná věta
udělal bych pro tebe všechno
Tak tu se mnou ještě chvíli zůstaň
bez tebe ani to dětství nestálo za nic
Ona dodnes tančí ale dnes jen tango
měla by už být stará ale není
Když odjedeš čas totiž začne plynout jinak
neplyne sráží se dělá kruhy dělá zázraky
dělá neuvěřitelné věci stejně jako kofein